Mechanismus, který v sobě nosíme od pravěku, se v přetopených bytech vypíná. Stačí málo a začne pracovat pro vás

Milí přátelé, taky to znáte? Venku se ochladí, začne foukat sychravý vítr a naše první instinktivní reakce je schovat se do tepla. Doma si natáhneme vlněné ponožky, uvaříme horký čaj a radiátory pustíme naplno. Je to přirozené, máme rádi své pohodlí. Jenže naše babičky a dědové často žili v domech, kde se ráno muselo v kamnech teprve zatopit a v ložnici se jim od pusy "kouřilo". A světe div se, často byli otužilejší a netrápila je tolik nadváha jako nás dnes.

Dnes bych vám ráda pověděla o něčem, co vědci nazývají "hnědý tuk". Nenechte se zmást tím názvem. Nejde o ten tuk, kterého se snažíme zbavit dietami. Je to spíše taková naše vnitřní elektrárna, která čeká na to, až ji nastartujete. A klíčem k jejímu spuštění není nic jiného než obyčejný, čerstvý a chladný vzduch.

Jak to funguje?

Představte si své tělo jako dům. Běžný tuk, ten bílý, který se nám ukládá na břiše nebo bocích, funguje jako spižírna. Je to zásobárna energie na horší časy, kterou tělo pečlivě střeží a nechce ji jen tak vydat. Ale hnědý tuk? To je kotelna. Jeho jediným úkolem není energii skladovat, ale okamžitě ji spálit a vytvořit z ní teplo.

Tato tkáň dostala svůj název podle barvy, kterou jí dodávají mitochondrie. To jsou takové mikroskopické motory uvnitř buněk. Zatímco v běžných buňkách mitochondrie vyrábějí energii pro svaly a pohyb, v hnědém tuku mají speciální úkol: vyrábět čisté teplo. Je to fascinující proces. Jakmile vaše pokožka zaznamená chlad, pošle signál do mozku. Mozek okamžitě aktivuje hnědý tuk, který začne nasávat cukry a tuky z krve a spalovat je, aby udržel vaši tělesnou teplotu stabilní. Funguje to jako když přiložíte do kamen, aby v místnosti nebylo zima.

Pocit, kterému v mrazech věříme všichni. Když lékaři vidí termokameru, chytají se za hlavu

Číst článek

Tento proces se odborně nazývá netřesová termogeneze. Možná jste si všimli, že když je vám velká zima, začnete se třást. To se svaly snaží mechanickým pohybem vyrobit teplo. Ale hnědý tuk to umí elegantněji – zahřeje vás zevnitř, aniž byste se museli klepat jako osika. Problém je, že když trávíme 90 % času v teplotním komfortu kolem 24 stupňů, tato "kotelna" vyhasne a časem zakrní, protože ji tělo nepovažuje za potřebnou.

Proč je to důležité?

Možná si říkáte: "Proč bych se měl vystavovat chladu, když mám ústřední topení?" Důvodů je hned několik a netýkají se jen otužilosti. Aktivní hnědý tuk je totiž neuvěřitelně výkonný spalovač energie. Vědci zjistili, že i malé množství aktivního hnědého tuku dokáže spálit stovky kalorií denně navíc, jen aby vás udrželo v teple. Pro lidi, kteří se s věkem potýkají se zpomaleným metabolismem, je to doslova dar z nebes. Je to přirozený způsob, jak metabolismus zase "nakopnout".

Dalším klíčovým benefitem je vliv na hladinu cukru v krvi. Hnědý tuk k výrobě tepla spotřebovává glukózu přímo z krevního oběhu. Funguje jako takový přirozený regulátor, což je úžasná zpráva pro všechny, kteří si hlídají cukrovku druhého typu nebo jsou v takzvaném prediabetickém stavu. Když se naše vnitřní kamínka rozhoří, čistí nám krev od nadbytečného cukru a tuků.

V neposlední řadě má tento proces obrovský vliv na naši psychiku a imunitu. Není to jen o tom, že neschoulostivíme. Vystavení chladnějšímu vzduchu nás probouzí, zlepšuje prokrvení a paradoxně nám dává více energie. Znáte ten pocit, když vyjdete z přetopené kanceláře na čerstvý podzimní vzduch? Ta náhlá jasnost mysli a příval energie není náhoda – to se právě vaše tělo probouzí k životu.

Jak to můžeme využít?

Dobrou zprávou je, že nemusíte skákat do ledové řeky jako otužilci z televize. Extrémy nejsou pro každého a ve vyšším věku mohou být pro srdce i riskantní. Aktivace hnědého tuku vyžaduje mnohem jemnější přístup. Bohatě stačí takzvaný "teplotní diskomfort". To je stav, kdy cítíte, že je chladněji, ale ještě se neklepete zimou. Stačí snížit teplotu v obývacím pokoji z 24 na 20 nebo 19 stupňů. Ze začátku vám to bude nepříjemné, ale dejte tomu týden. Vaše tělo si vzpomene na své staré instinkty a začne topit samo.

Dalším skvělým trikem je lehčí oblékání na procházky. Když jdete ven a je kolem nuly nebo mírně nad nulou, neberte si hned tu nejtlustší péřovou bundu, ve které se zapotíte. Zkuste vyrazit jen ve svetru a vestě. Cílem je cítit ten chladný vzduch na kůži. Právě receptory na kůži jsou tím spínačem. Pokud se ihned "zapaříte" v neprodyšné bundě, hnědý tuk zůstane spát. Procházka v chladném vzduchu je tak dvakrát efektivnější než cvičení v přetopené tělocvičně.

A nakonec – spánek v chladu. Naše babičky věděly, proč v ložnici netopí a spí pod duchnou. Pokud snížíte teplotu v ložnici na 16–18 stupňů, nejen že se vám bude lépe spát (protože tělo potřebuje ke spánku zchladnout), ale celou noc budete jemně stimulovat svůj hnědý tuk. Ráno se probudíte svěží a vaše tělo bude pracovat efektivněji. Příroda nám dala dokonalé nástroje pro zdraví, jen se nesmíme bát trochu vystoupit ze své komfortní zóny.