Jak to funguje?
Když se řekne slovo „tuk“, většina z nás si představí ten klasický, bílý. Ten, který se nám neúprosně ukládá na břiše nebo bocích jako zásoba na horší časy. Můžete si ho představit jako takovou tělesnou spižírnu. Příroda nás ale vybavila ještě jedním druhem tuku, o kterém se donedávna myslelo, že ho mají jen malá miminka a medvědi v zimním spánku. Jmenuje se hnědý tuk a nefunguje jako spižírna, ale spíše jako miniaturní výkonná kamna, která nosíme přímo ve svém těle, nejčastěji v oblasti krku, ramen a podél páteře.
A teď přichází to hlavní kouzlo, které se spustí právě ve chvíli, kdy vyjdete do mrazivého počasí. Jakmile senzory na vaší kůži zaznamenají citelný chlad, pošlou bleskovou zprávu do mozku. Ten okamžitě aktivuje naše hnědé tukové buňky. Tyto buňky jsou plné takzvaných mitochondrií – což jsou takové malé buněčné elektrárny (mimochodem, právě kvůli nim má tento tuk svou tmavší, nahnědlou barvu). Aby nás tyto buňky zahřály, začnou doslova spalovat cukry a ten obyčejný bílý tuk z našeho těla. Vyrábějí teplo, aniž bychom museli hnout prstem.
Můžeme to přirovnat k chytrému termostatu ve vašem domě. Když teplota v místnosti klesne, termostat to pozná a zapne kotel, aby se vyrobilo teplo a dům se vyhřál. Naše tělo dělá úplně to samé. Jen místo uhlí nebo plynu používá jako palivo kalorie z jídla a z našich nechtěných tukových zásob. Tím, že se před zimou přehnaně chráníme, vlastně tomuto chytrému vnitřnímu kotli nedáváme šanci vůbec sepnout.
Proč je to důležité?
Možná si říkáte, že v dnešní době přece máme teplé bundy a vyhřáté obýváky, tak proč bychom měli nějaký hnědý tuk řešit. Problém je v tom, že s přibývajícím věkem – a mluvíme tu už o době po pětatřicátém roce – se náš metabolismus přirozeně zpomaluje. Ruku v ruce s tím ubývá i hnědého tuku, zvláště pokud ho nepoužíváme. Výsledkem je, že jsme s přibývajícími roky stále více zimomřiví a kila jdou dolů mnohem hůř než za mlada. Naše vnitřní kamna zkrátka postupně vyhasínají, protože je dnešním komfortním životem tak trochu rozmazlujeme.
Dnes za tento trend platí lidé těžké peníze. Přitom klíč k nejhlubšímu spánku už pravděpodobně máte doma po babičce
Číst článek ↗Kromě samotného spalování kalorií má ale probuzený hnědý tuk obrovský vliv na naše celkové zdraví. Když tato buněčná kamna běží na plné obrátky, velmi rychle odčerpávají přebytečný cukr z krve. Vědci dnes s úžasem pozorují, jak lidé, kteří se pravidelně vystavují chladu a mají aktivní hnědý tuk, mívají mnohem lepší citlivost na inzulín. To je naprosto klíčové pro prevenci cukrovky druhého typu, se kterou se potýká stále více lidí. Příroda nám tak nabízí bezplatnou prevenci, kterou máme neustále u sebe.
Zároveň to vysvětluje, proč naši prarodiče, kteří neměli doma přetopeno a trávili více času venku za každého počasí, byli často otužilejší a energičtější. Aktivace hnědého tuku totiž do těla uvolňuje látky, které působí pozitivně i na naši náladu a imunitní systém. Když ho necháme pracovat, budeme se cítit vitálnější a ta nekonečná zimní únava, která nás často trápí od listopadu do března, se může stát minulostí.
Jak to můžeme využít?
Nebojte se, nikdo po vás nechce, abyste hned zítra ráno skákali do zamrzlého rybníka, pokud k tomu nemáte vztah. Probuzení hnědého tuku se dá zařídit mnohem příjemněji a postupně. Začněte třeba tím, že si doma o stupínek nebo dva snížíte topení, ideálně v ložnici na spaní. Teplota kolem 18 až 19 stupňů je pro aktivaci našich buněčných kamen naprosto ideální. Tělo si přes noc potichu popracuje, vy se lépe vyspíte a navíc ušetříte za energie.
Dalším skvělým trikem je obyčejná zimní procházka. Až půjdete s košem nebo na kratší cestu do obchodu, zkuste si nevzít ten nejteplejší kabát, který máte. Oblečte se o jednu vrstvu méně, než byste udělali normálně. Cílem je cítit zpočátku lehký, snesitelný chlad – odborníci tomu říkají „teplotní diskomfort“. Jelikož se hnědý tuk nachází nejvíce kolem krku a ramen, zkuste nechat šálu občas doma a dovolte chladivému vzduchu, ať vaše senzory probudí k životu.
A pokud jste alespoň trochu odvážní, můžete zkusit zařadit ranní osvěžení. Nemusíte se sprchovat ve studené vodě celí. Úplně postačí, když po klasické teplé sprše na posledních 30 vteřin přepnete kohoutek na chladnější vodu a omyjete si právě oblast za krkem a na zádech. Zpočátku to možná bude šok, ale ten nával energie, který se vzápětí dostaví, za to stojí. Vaše tělo vám poděkuje tím, že v něm znovu zažehnete plamen, který vás udrží v teple a kondici po celou dlouhou zimu.
