Lékaři konečně potvrdili to, co vaše klouby hlásí už roky. Neviditelný tlak vzduchu ovládá vaši náladu víc, než si myslíte

Proč je mentální zdraví důležité?

Když se řekne zdraví, většina z nás si představí krevní tlak, cholesterol nebo bolavá záda. Často zapomínáme, že naše hlava a duše jsou řídícím centrem celého těla. V kontextu citlivosti na počasí to platí dvojnásob. Pokud se necítíme psychicky dobře, vnímáme i fyzické bolesti mnohem intenzivněji. Úzkost nebo podrážděnost vyvolaná náhlou změnou tlaku může zhoršit naše chronické obtíže, zvednout nám tep a rozhodit spánek.

Udržování duševní rovnováhy není luxus, je to nutnost pro kvalitní život, obzvláště ve vyšším věku. Meteosenzitivita, tedy citlivost na změny počasí, postihuje až 70 % lidí nad šedesát let. Není to tedy projev slabosti, ale biologická reakce organismu, který se hůře adaptuje na vnější změny. Když pochopíme, že naše "špatná nálada" má reálný, fyzikální základ v atmosféře, můžeme přestat bojovat sami se sebou a začít o sebe lépe pečovat.

Zdroj: Shutterstock

Duševní pohoda nám dává sílu zvládnout i ty dny, kdy je venku sychravo a "biopředpověď" hlásí zátěžový stupeň tři. Pokud je naše mysl klidná, dokážeme lépe regulovat stresové hormony, což má přímý vliv na naši imunitu a srdeční činnost. Pečovat o svou psychiku znamená dávat svému tělu ten nejlepší lék na dlouhověkost.

Jak pečovat o mentální zdraví?

Prvním a nejdůležitějším krokem je přijetí. Přestaňte se obviňovat za to, že jste unavení nebo bez nálady, když venku řádí níže. Pokud víte, že se blíží prudká změna počasí, buďte k sobě laskaví. Neplánujte si na tyto dny generální úklid ani složitá jednání na úřadech. Dovolte si zpomalit. Vaše tělo spotřebovává obrovské množství energie na vyrovnání vnitřního tlaku s tím vnějším, a proto jí nezbývá tolik na běžné fungování.

Místo meduňky si pouštíte detektivky. Psychologové odhalili, proč tento zdánlivě drastický zvyk funguje lépe než ticho

Číst článek

Sledujte svůj "vnitřní barometr", ale nestávejte se jeho otrokem. Je dobré vědět, že se blíží fronta, ale není dobré se tím stresovat dopředu. Místo sledování zpráv o katastrofách se zaměřte na vytvoření stabilního domácího prostředí. Rutina je nejlepším lékem na chaos venku. Pravidelný čas vstávání, jídla a spánku dává naší psychice pocit bezpečí, i když venku bouří.

Nezapomínejte na sílu světla. Zatažená obloha a nedostatek slunečního svitu snižují produkci serotoninu – hormonu dobré nálady. Pokud je venku šedo, rozsviťte si doma naplno. Nebojte se používat žárovky s teplým, jasným světlem, zapalte si svíčku nebo si pořiďte speciální lampy s denním spektrem. Je to jednoduchý trik, který dokáže oklamat mozek a zvednout náladu téměř okamžitě.

Aktivity pro duševní pohodu

Možná se vám v takové dny nechce nic dělat, ale nečinnost často vede k utápění se v chmurných myšlenkách. Zkuste jemný pohyb. Nemusíte běhat maraton, stačí desetiminutové protažení u otevřeného okna nebo krátká procházka, pokud to počasí jen trochu dovolí. Čerstvý vzduch, i ten vlhký nebo větrný, okysličí mozek a pomůže "vyvětrat" i starosti. Pohyb rozproudí krev a pomůže odplavit napětí ze svalů, které se při změnách tlaku často stahují.

Vsaďte na bylinky a teplo. Meduňka nebo heřmánek jsou pohlazením pro nervovou soustavu a jsou obecně bezpečnější volbou. Udělejte si z přípravy čaje rituál. Vezměte si svůj oblíbený hrneček, zabalte se do deky a pusťte si audioknihu nebo starý film, který máte rádi. Teplo, ať už zevnitř nebo zvenčí (termofor na břicho či za krk), působí jako okamžité sedativum pro rozbouřenou mysl.

Trénujte svou mysl něčím příjemným. Luštění křížovek, pletení, vybarvování antistresových omalovánek nebo přesazování květin – to vše jsou činnosti, které vyžadují soustředění a odvádějí pozornost od fyzického nepohodlí a psychické nepohody. Když se ruce hýbou a hlava musí mírně přemýšlet nad něčím hezkým, úzkost nemá tolik prostoru k růstu.

Sociální kontakty a jejich význam

Když nás bolí hlava nebo klouby kvůli počasí, máme tendenci se zavírat před světem a "zalézt do ulity". To je ale zrádná past. Samota často zveličuje naše vnímání bolesti a smutku. Člověk je tvor společenský a sdílené trápení je poloviční trápení. Zavolejte kamarádce nebo příbuzným. S velkou pravděpodobností zjistíte, že se cítí úplně stejně.

Věta "Dneska mě taky bolí celý člověk, to bude tím deštěm," může být neuvěřitelně osvobozující. Vzájemné pochopení a ujištění, že v tom nejste sami, funguje jako balzám na duši. Není nutné si hodinu stěžovat, stačí si postěžovat chvilku a pak přejít k veselejším tématům – co vaříte, co dělají vnoučata nebo co dávali v televizi.

Pokud nemáte náladu na hovor, zkuste alespoň pasivní kontakt – jděte si koupit pečivo a prohoďte pár slov s prodavačkou, nebo se jen usmějte na souseda. Tyto drobné sociální interakce stimulují mozek a připomínají nám, že jsme součástí komunity, což je pro duševní zdraví ve vyšším věku naprosto klíčové.

Kdy vyhledat pomoc?

Je normální cítit se pod psa, když je venku sychravo. Pokud ale zjistíte, že vaše špatná nálada přetrvává i ve dnech, kdy svítí slunce, nebo pokud je smutek tak hluboký, že vám brání vstát z postele, přestáváte mít chuť k jídlu a ztrácíte zájem o věci, které vás dříve těšily, je na čase zpozornět. Může se jednat o sezónní afektivní poruchu nebo začínající depresi, která už vyžaduje víc než jen bylinkový čaj.

Nebojte se o svých pocitech mluvit se svým praktickým lékařem. Duševní zdraví je stejně důležité jako to fyzické a není žádná ostuda říct si o pomoc. Existují šetrné způsoby, jak podpořit chemickou rovnováhu v mozku, ať už pomocí terapie nebo léků. Pamatujte, že cílem je prožít podzim života v klidu a spokojenosti, nikoliv v utrpení. Zasloužíte si cítit se dobře, bez ohledu na to, co ukazuje barometr.