Lidský barometr, který se ozve při každé změně tlaku. Hustá tekutina, kterou lékárníci schovávají v dolních policích, dokáže povolit i roky staré zatvrdliny

Jak to funguje?

Možná jste se nad tím nikdy nezamýšleli, ale žijeme na dně oceánu vzduchu. Tento vzduch má svou váhu a neustále na nás tlačí – tomu říkáme atmosférický tlak. Představte si své tělo jako lehce nafouknutý balónek. Když je venku krásně a tlak je vysoký, vzduch kolem nás "drží tělo pohromadě" a tlačí na něj zvenčí. Ale co se stane, když se blíží déšť nebo bouřka? Tlak klesne. Venkovní síla poleví a plyny i tekutiny uvnitř našich tkání mají tendenci se trošičku roztáhnout. Je to sice nepatrné, okem neviditelné rozpínání, ale uvnitř těla se dějí velké věci.

A tady přichází kámen úrazu. Zdravá tkáň a zdravé fascie (to jsou ty jemné blány, které obalují svaly jako bílá pavučinka na pomeranči) jsou pružné. Když se tlak změní, prostě se přizpůsobí, natáhnou se jako guma a vy nic necítíte. Ale jizva? Jizva je jiná. Je to tkáň, která vznikla jako rychlá záplata. Představte si ji jako kus nepružné, tvrdé kůže nebo pevné izolepy nalepené na onom balónku.

Když před deštěm klesne tlak a okolní zdravá tkáň se chce roztáhnout a "nadechnout", jizva řekne rázné "ne". Zůstane tuhá a nepohnutá. Vznikne tam obrovské napětí – měkká tkáň táhne za tu tvrdou. A protože je v okolí jizvy často spousta citlivých nervových zakončení, která tam při hojení dorostla, mozek tento tah vyhodnotí jako bolest, tahání, svědění nebo nepříjemný tlak. Vaše jizva se tak stává tím nejpřesnějším barometrem v okolí.

Proč je to důležité?

Mnoho lidí nad tím mávne rukou s tím, že "na počasí to prostě bolí". Ale bolest starých jizev nám signalizuje, že v těle jsou takzvané srůsty. Jizva totiž není jen to, co vidíte na povrchu kůže. Často sahá hluboko do podkoží, prorůstá do fascií a může omezovat pohyb svalů, aniž byste si to plně uvědomovali. Představte si, že máte na sobě elastické tričko, které je na jednom místě přišité k vaší kůži. Pokaždé, když se pohnete, tričko zatáhne. Přesně tak fungují srůsty pod jizvou.

Místo meduňky si pouštíte detektivky. Psychologové odhalili, proč tento zdánlivě drastický zvyk funguje lépe než ticho

Číst článek

Pokud jsou tyto srůsty tuhé a vysušené, brání volnému toku lymfy a energie v daném místě. Místo je pak studenější, náchylnější k bolesti a hůře vyživené. Časem to může vést k tomu, že vás začnou bolet záda, i když máte jizvu na břiše po císařském řezu, nebo vás bolí krk kvůli staré operaci ramene. Fascie jsou v těle propojené jako jeden velký neoprenový oblek a zatuhnutí na jednom místě tahá za celý systém. Uvolnit toto napětí tedy není jen otázkou pohodlí před deštěm, ale celkového zdraví pohybového aparátu.

Jak to můžeme využít?

Naštěstí existuje pomocník, kterého naše babičky dobře znaly, ale v dnešní době plné drahých krémů se na něj trochu zapomnělo. Je to ricinový olej. Možná ho znáte jako drastické projímadlo, ale jeho pravá síla je v zevním použití. Je to nesmírně hustý, viskózní olej, který má jednu unikátní vlastnost – dokáže proniknout hluboko do vrstev kůže a fascií a doslova rozpouštět srůsty a změkčovat zjizvenou tkáň. Funguje jako přírodní rozpouštědlo na "zatvrdlé" vazivo.

Jak na to? Pouhé namazání nestačí, potřebujeme teplo a čas. Nejlepší metodou je takzvaný ricinový zábal. Vezměte kousek čisté bavlněné látky nebo flanelu, složte ho na velikost jizvy a vydatně ho napusťte ricinovým olejem (koupíte ho v každé lékárně, je levný a vydrží dlouho). Tuto "olejovou placku" přiložte na jizvu. Překryjte ji potravinářskou fólií nebo igelitovým sáčkem, aby se neumačilo oblečení, a na to přiložte zdroj tepla – ideální je termofor s horkou vodou nebo nahřátý pohankový polštářek.

Nechte působit alespoň 30 až 45 minut, klidně u televize nebo s knížkou. Teplo otevře póry a umožní oleji vsáknout se hluboko k zatuhlé fascii, kde začne pomalu rozvolňovat slepená vlákna. Pokud to budete dělat pravidelně, třeba třikrát týdně, uvidíte změnu. Jizva změkne, zbledne a především – až příště hlasatel v televizi ohlásí příchod níže a déšť, vaše "vnitřní meteostanice" zůstane v klidu. Je to jednoduchý rituál, který vrací tělu pružnost, o kterou ho úraz připravil.