Symbol svobody, na který se stály fronty přes noc. Modrá legenda se vrací a sběratelé za ni trhají ruce

Sen každého kluka i holky, který stál několik výplat

Když se řekne "Favorit", většině z nás se okamžitě vybaví specifická vůně kovu a oleje, úzké galusky a ta typická modrá metalíza, i když se samozřejmě vyráběly i v jiných barvách. V 70. a 80. letech to nebylo jen kolo. Byl to statusový symbol. Mít "Favorita s berany" (zahnutými řídítky), to znamenalo patřit mezi elitu ulice. Kdo ho neměl, ten po něm alespoň toužil a tajně si ho chodil prohlížet do výlohy.

Dnešní mladá generace, zvyklá na to, že si v obchodě vybere z padesáti modelů a rovnou odjede, by asi těžko chápala tehdejší realitu. Na Favority se stály fronty, často i přes noc se spacákem před obchodem, když přišla zpráva, že "dostali zboží". A cena? Pro běžnou rodinu to nebyla zanedbatelná částka. Špičkové modely stály i několik tisíc korun, což tehdy představovalo několik měsíčních platů. Přesto jsme ty peníze dali rádi. Byla to investice do radosti, která se dědila z otce na syna.

Zdroj: Shutterstock

Když svět obdivoval české ručičky: Závod míru a sláva Rokycan

Není to jen nostalgie, co dělá Favorita výjimečným. Byla to poctivá strojařina. Továrna v Rokycanech chrlila kola, která musela vydržet neuvěřitelnou zátěž. Vždyť na nich jezdili naši reprezentanti Závod míru! Když jsme v televizi sledovali, jak se peloton řítí krajinou, a věděli jsme, že ti borci šlapou do pedálů stejné značky, kterou máme v kočárkárně, dmuli jsme se pýchou. Československé kolo tehdy mělo zvuk i v zahraničí – vyváželo se do USA, Kanady i západní Evropy.

Zatímco dnešní moderní kola jsou často z karbonu a plastů – lehká, ale křehká –, starý Favorit byl z oceli. Poctivé, pružné oceli. Možná to kolo vážilo o pár kilo víc než dnešní závodní speciály, ale mělo duši a vydrželo zacházení, které by moderní "bicykl" poslalo do servisu po prvním týdnu. Ocelový rám má navíc jednu úžasnou vlastnost, kterou oceníme právě my, dříve narození: skvěle tlumí vibrace. Jízda na něm je "měkčí" a pohodlnější než na tvrdém hliníku.

15 minut s tímto pálivým zázrakem udělá pro vaše kolena více než drahé masti z reklamy

Číst článek

Proč se k nim vracíme? Retro mánie, která prospívá zdraví

Možná jste si toho všimli také. Na cyklostezkách a silnicích se mezi nablýskanými horskými koly a elektrokoly čím dál častěji objevují zrekonstruovaní veteráni. Retro cyklistika je obrovský hit. Lidé vytahují staré Favority z půd, leští zašlé chromy, shánějí kožená sedla a dobové omotávky řídítek. A není to jen o parádě. Je to návrat k podstatě pohybu.

Pro nás, generaci 50+, je jízda na takovém kole úžasným strojem času. Jakmile chytnete ta zahnutá řídítka a uslyšíte typické cvakání přehazovačky (která byla mimochodem umístěna na rámu, nikoliv na řídítkách, vzpomínáte?), omládnete o dvacet, třicet let. Nejde o to trhat rekordy v rychlosti. Jde o ten pocit, že ovládáte stroj, kterému rozumíte. Favorita si totiž většina z nás uměla opravit sama doma na koleni s jedním klíčem a šroubovákem. To je svoboda, kterou vám dnešní složitá technika nedá.

Nevyhazovat, ale oprášit! Jak vdechnout staré lásce nový život

Pokud máte někde v garáži, na chalupě nebo ve sklepě zaprášeného Favorita, prosím vás, nevyhazujte ho do šrotu. Možná si to neuvědomujete, ale vlastníte malý poklad. Ceny zachovalých modelů, zejména těch ze speciální závodní řady F1, dnes šplhají do desítek tisíc korun. Ale o peníze nejde. Jde o příběh, který to kolo nese.

Zkuste ho vzít na světlo. Po důkladné kontrole a údržbě se projeďte. Nemusíte jet daleko, stačí kolem bloku nebo do vedlejší vesnice. Uvidíte, že se za vámi lidé otočí spíše než za cyklistou na elektrokole za sto tisíc. Favorit totiž vyvolává úsměv a vzpomínky. Je to krásný způsob, jak se udržet v kondici, provětrat si hlavu a zároveň vzdát hold době, kdy se věci vyráběly tak, aby vydržely navěky.