
Pláčete pro někoho, kdo ani neexistuje? Váš mozek tím dělá službu, o které jste neměli tušení
Znáte ten pocit, když se večer usadíte do křesla, zapnete televizi a najednou máte pocit, že jste mezi svými? Ať už sledujete osudy rodin v nekonečném seriálu, nebo se vracíte ke starým dobrým detektivkám, tyto fiktivní postavy se stávají součástí našich životů. Možná jste si někdy vyčítali, že prožíváte smyšlené příběhy příliš intenzivně, nebo že vás smrt oblíbeného hrdiny zasáhla víc než zprávy ze světa. Mám pro vás dobrou zprávu: není to projev slabosti ani samoty. Je to důkaz vaší lidskosti a nečekaný nástroj pro vaši duševní rovnováhu.






