Proč je mentální zdraví důležité?
Víte, milé čtenářky a čtenáři, když se řekne deprese, většina z nás si představí člověka, který nemůže vstát z postele, pláče a straní se světa. Usměvavá deprese je ale mnohem nenápadnější a o to více zrádná. Člověk funguje naplno, chodí do práce, vzorně se stará o rodinu, usmívá se na sousedy přes plot, ale uvnitř prožívá nesmírnou prázdnotu a smutek. Mentální zdraví zkrátka není jen to, co jde vidět na první pohled a co prezentujeme světu. Je to především ten tichý pocit, který máme, když večer zhasneme lampičku a zůstaneme úplně sami se sebou.
Dlouhodobé přetvářky a nošení této "veselé masky" stojí naše tělo i mysl obrovské množství energie. Tato skrytá zátěž se časem začne podepisovat nejen na naší náladě, ale i na fyzickém zdraví. Můžeme začít trpět nevysvětlitelnou únavou, bolestmi hlavy, bušením srdce nebo poruchami spánku. Pečovat o svou vnitřní pohodu a umět si v tichosti přiznat, že "dneska zkrátka nejsem v pořádku", je naprosto zásadní pro náš celkový životní elán. Naše tělo i duše tvoří jeden celek a jedno bez druhého nemůže dlouhodobě správně fungovat.
Jak pečovat o mentální zdraví?
Nejdůležitějším a pro mnohé často nejtěžším krokem u usměvavé deprese je dovolit si být smutný. Musíme se přestat trestat a vyčítat si, že se cítíme špatně. Často si říkáme: "Vždyť bych měl být šťastný, mám rodinu, střechu nad hlavou, nic mi nechybí." Zvládání stresu a péče o duši však začíná u toho, že k sobě budeme laskaví a upřímní. Pokud se cítíte pod psa, prostě si to dovolte. Není vaší povinností být neustále hřejivým sluníčkem pro celé své okolí na úkor vlastního vyčerpání.
Zkuste do svého života zařadit obyčejný ohled na sebe samotné. Znamená to třeba naučit se říct vlídné, ale pevné "ne", když vás někdo o něco žádá a vy už padáte únavou. Lidé s usměvavou depresí mají totiž obrovskou tendenci vyhovět všem ostatním, jen aby udrželi iluzi, že vše zvládají. Zdravé pozitivní myšlení neznamená, že na sílu ignorujeme své problémy a nutíme se do úsměvu. Skutečné pozitivní myšlení znamená hlubokou víru v to, že i když je mi dnes těžko a dovolím si plakat, zítra nebo pozítří může být zase o něco lépe.
Pamatuje si ho každý z nás. Tento retro kousek z dob našeho dětství tvaruje pas lépe než drahé stroje
Číst článek ↗Aktivity pro duševní pohodu
Když jsme zvyklí léta hrát roli spokojeného a silného člověka, často úplně zapomeneme, co dělá skutečnou, nefalšovanou radost nám samotným. Začněte tím, že si najdete chvilku jen pro sebe, bez jakýchkoliv "diváků". Pro někoho to může být tichá práce na zahrádce, kde se může schoulit k hlíně a nemusí na nikoho mluvit. Pro jiného je to pletení, čtení staré oblíbené knihy nebo obyčejná pomalá procházka lesem. Příroda a ruční práce mají tu zázračnou vlastnost, že nás nesoudí a nevyžadují od nás, abychom nasazovali veselý výraz, když nám do smíchu není.
Výborným, ač možná trochu opomíjeným pomocníkem, je obyčejné psaní. Pokud se zatím bojíte svěřit někomu ze svého okolí, aby nespadla vaše léta budovaná maska, pamatujte, že papír snese úplně všechno. Vezměte si sešit a jednoduše ze sebe vypište tu tíhu, ty temné myšlenky, které vás trápí. Často už jen to, že dáme své potlačované pocity do slov a převedeme je z hlavy na papír, přinese nesmírnou úlevu. Bude to váš bezpečný přístav, kde můžete být naprosto zranitelní.
Sociální kontakty a jejich význam
Lidé bojující s usměvavou depresí bývají často obklopeni obrovským množstvím přátel a známých, přesto se uprostřed davu cítí nesmírně osamělí. Je to proto, že tyto vztahy jsou často postavené na jejich "šťastné a bezproblémové verzi". Pro duševní pohodu není klíčové mít desítky známých, ale najít alespoň jednoho jediného člověka, před kterým můžete s úlevou odložit svou masku. Může to být dávná kamarádka, dospělá dcera, nebo třeba chápající sousedka.
Jak takového bezpečného člověka poznat? Je to ten, komu můžete zavolat a na rovinu říct: "Dneska je mi prostě mizerně a nic nemá smysl," a on vám nezačne okamžitě dávat dobře míněné, ale zraňující rady typu "musíš se vzchopit" nebo "podívej se, jak se mají jiní hůř". Opravdový přítel vás jen vyslechne, uvaří vám čaj a bude s vámi sdílet váš smutek bez hodnocení. Budování takových bezpečných vztahů vyžaduje obrovskou odvahu ukázat svou slabost. Věřte ale, že jakmile se někomu blízkému svěříte se svým skutečným prožíváním, spadne z vašich ramen pomyslný balvan, který vás tak dlouho drtil k zemi.
Kdy vyhledat pomoc?
Udržovat iluzi neustálého štěstí je nesmírně vyčerpávající a někdy na to zkrátka sami nestačíme, ať se snažíme sebevíc. Pokud cítíte, že vás udržování dobré nálady před rodinou a okolím stojí úplně poslední zbytky sil, pokud se v noci budíte úzkostí a každé ráno jen s obrovským sebezapřením nasazujete ten známý úsměv, nastal čas podat si pomocnou ruku. Vyhledat odborníka rozhodně není znakem selhání ani slabosti. Je to úplně stejné, jako byste šli k lékaři se zlomenou nohou – vaše bolavá duše prostě jen potřebuje dlahu a čas na zahojení.
Dnes už naštěstí žijeme v době, kdy návštěva psychologa, psychoterapeuta nebo psychiatra neznamená vůbec žádnou ostudu. Pro starší generaci to může znít nezvykle, ale je to zcela normální součást péče o zdraví. Odborník vám poskytne bezpečný a diskrétní prostor, kde konečně můžete nechat masku spadnout a bez výčitek se zhroutit, aby se vám následně mohlo ulevit a mohli jste začít stavět na pevnějších základech. Pamatujte, milí čtenáři, že si zasloužíte cítit se dobře nejen navenek pro potěšení ostatních, ale hlavně a především hluboko uvnitř, sami pro sebe.
