Myslíte si, že si jen ulevujete, ale opak je pravdou. Tento běžný zlozvyk vám doslova zmenšuje mozek a ničí imunitu

Slova, která programují naši mysl

Představte si svůj mozek jako sval. Čím více určitý sval používáte, tím je silnější a tím snáze ho zapojíte příště. V neurovědě pro to existuje rčení: „Neurony, které spolu pálí, spolu drží.“ Když si opakovaně stěžujeme, posilujeme v mozku nervové dráhy spojené s negativitou.

Je to jako vyšlapávat cestičku v lese. Napoprvé je to těžké, ale pokud tudy chodíte každý den, stane se z pěšinky dálnice. Pokud je vaším denním chlebem brblání nad zprávami nebo stěžování si na sousedy, váš mozek se stává mistrem v hledání negativ. Časem už si ani nebudete muset stěžovat vědomě – vaše mysl bude automaticky vyhledávat chyby a problémy, protože to je ta „vyšlapaná cesta“, kterou zná nejlépe. A co je horší, stává se z toho návyk, který je těžké zlomit.

Když stres požírá paměť

Možná si říkáte: „No a co, tak jsem trochu pesimista.“ Jenže problém sahá hlouběji než jen ke špatné náladě. Výzkumy ze Stanfordské univerzity ukázaly, že chronické stěžování (ať už vlastní, nebo časté poslouchání stížností druhých) zmenšuje hipokampus.

Hipokampus je klíčová část mozku zodpovědná za paměť, učení a prostorovou orientaci. Je to také jedna z prvních oblastí, kterou napadá Alzheimerova choroba. Když si stěžujeme, tělo uvolňuje stresový hormon kortizol. V malých dávkách je kortizol užitečný, ale při chronickém stěžování je ho příliš. Tento přebytek doslova zabíjí neurony v hipokampu. Jinými slovy, neustálým láteřením si dobrovolně ničíme paměť a kognitivní schopnosti.

Většina lidí je hází do koše, ale naše babičky z nich šily zázrak na bolest. Toto suché teplo vás zbaví napětí během pár minut

Číst článek

Imunita v ohrožení

Vliv na tělo je stejně alarmující jako vliv na mozek. Když si stěžujeme, naše tělo reaguje, jako by bylo v bezprostředním ohrožení. Spouští se reakce „bojuj, nebo uteč“. Krevní tlak stoupá, svaly se napínají a hladina cukru v krvi roste.

Pokud tento stav vyvoláváme několikrát denně – u ranní kávy, v práci, u večerních zpráv – naše imunita dostává zabrat. Tělo vyčerpává energii na fiktivní hrozby a nezbývá mu síla na boj se skutečnými viry a bakteriemi. Chroničtí stěžovatelé jsou proto náchylnější k infekcím, srdečním chorobám a dokonce i cukrovce. Není to jen o „špatné náladě“, je to o fyzickém zdraví, které si nevědomky podkopáváme.

5 kroků, jak přeladit mozek a zachránit si zdraví

Dobrou zprávou je, že náš mozek je plastický. Stejně jako jsme ho naučili negativitě, můžeme ho přeučit na odolnost a spokojenost. Není to o tom, že budeme ignorovat problémy nebo nasadíme falešný úsměv. Jde o to, nenechat se pohltit spirálou bezmocnosti. Zde je několik praktických kroků, jak začít:

1. Pravidlo „Stěžuj si, jen když hledáš řešení“

Rozlišujte mezi fňukáním a řešením problému. Pokud se vám nelíbí služba v bance, je v pořádku podat reklamaci (to je konstruktivní). Je ale zbytečné o tom další tři dny vykládat každému, koho potkáte, aniž byste cokoliv vyřešili. Ptejte se sami sebe: „Můžu s tím něco udělat?“ Pokud ano, udělejte to. Pokud ne, přijměte to a jděte dál.

2. Technika „Ale“

Pokud už si musíte postěžovat, vždy větu zakončete pozitivním dovětkem.

• „Dneska mě strašně bolí záda, ale jsem ráda, že mám odpoledne čas si odpočinout u knížky.“
• „Ten nákup byl nehorázně drahý, ale jsem vděčná, že si stále můžeme dovolit kvalitní jídlo.“

Tímto jednoduchým trikem okamžitě snížíte hladinu kortizolu.

3. Omezení kontaktu s „upíry energie“

Znáte lidi, kteří si neustále na něco stěžují a po setkání s nimi se cítíte úplně vyčerpaní? Vědci zjistili, že díky zrcadlovým neuronům v našem mozku přebíráme náladu lidí kolem nás. Poslouchat chronického stěžovatele má na váš mozek stejný efekt, jako byste si stěžovali vy sami. Naučte se laskavě, ale pevně měnit téma hovoru, nebo omezte čas strávený s těmito lidmi.

4. Vděčnost jako lék

Není to jen ezo-fráze. Vděčnost je biologickým opakem stresu. Každý večer si napište nebo řekněte tři věci, které se ten den povedly. Nemusí to být velké věci – stačí dobrá káva, úsměv vnoučete nebo to, že nepršelo, když jste šli na nákup. Tímto cvičením fyzicky budujete nové neuronové spoje v mozku a posilujete hipokampus.

5. Mediální dieta

Pro starší generaci je typické sledování zpráv a pročítání novin. Dnešní média jsou však nastavená tak, aby vyvolávala strach a rozhořčení, protože to prodává. Zkuste experiment: týden nesledujte večerní zprávy. Místo toho jděte na procházku nebo si pusťte hezký film. Uvidíte, jak se vám uleví, zlepší se vám spánek a klesne tlak.

Pamatujte, že každý den máme volbu. Můžeme si vybrat, zda budeme svou mysl krmit jedem, nebo vitamíny. Změna myšlení ve vyšším věku není nemožná – naopak, je to ten nejlepší dárek, který můžete dát svému zdraví i svým blízkým.