Pouhých třicet minut této běžné konverzace denně fyzicky poškozuje váš mozek. Většina z nás to přitom dělá u ranní kávy

Proč je mentální zdraví důležité?

Často pečujeme o svá těla, hlídáme si tlak a cholesterol, ale zapomínáme, že řídícím centrem všeho je náš mozek. Mentální zdraví není jen o tom "nebýt blázen". Je to stav, kdy se cítíme vyrovnaní a schopní zvládat běžné životní nárazy. V souvislosti s chronickým stěžováním funguje náš mozek jako sval, který se tvaruje podle toho, jak ho používáme. Neurovědci tomuto jevu říkají neuroplasticita. Zjednodušeně řečeno: neurony, které spolu často komunikují, vytvářejí silnější spojení.

Pokud se každý den soustředíme na negativa, stížnosti a křivdy, náš mozek si v této oblasti buduje dálnici. Stává se mistrem v hledání problémů. Čím více si stěžujeme, tím snazší je pro nás vidět svět černě a tím těžší je všimnout si něčeho hezkého. Tento proces bohužel nekončí jen u špatné nálady. Dlouhodobý negativismus zvyšuje hladinu stresového hormonu kortizolu, který má destruktivní vliv na imunitu, krevní tlak a dokonce i na hipokampus – část mozku zodpovědnou za paměť a učení. Péče o to, jak přemýšlíme, je tedy přímou péčí o naše fyzické zdraví.

Jak pečovat o mentální zdraví?

Prvním krokem k uzdravení naší mysli je uvědomění. Není cílem potlačovat emoce nebo se tvářit, že je všechno růžové, když nás něco trápí. Je ale obrovský rozdíl mezi konstruktivním sdílením problému a chronickým stěžováním. Zkuste si v následujících dnech všímat, jak často z vašich úst vychází stížnosti, které nemají řešení. Je to jen "hudrání" na počasí, na politiku nebo na souseda? Pokud se přistihnete, zkuste se laskavě zastavit. Řekněte si: "Dobře, tohle se mi nelíbí. Ale co s tím mohu udělat? Nebo co je na dnešku naopak dobré?"

Odborníci doporučují metodu "přeformulování". Když vás napadne myšlenka "Dnes je zase příšerně, bolí mě klouby a nikam nemůžu", zkuste ji jemně otočit na: "Dnes mě sice bolí nohy, a tak zůstanu doma, uvařím si dobrý čaj a konečně si přečtu tu knížku, na kterou se těším." Tímto jednoduchým trikem učíte svůj mozek hledat v každé situaci světlý bod. Nejde o to lhát si, ale o to, kam zaměříte svou pozornost – a tam, kam jde pozornost, tam roste energie.

15 minut s tímto pálivým zázrakem udělá pro vaše kolena více než drahé masti z reklamy

Číst článek

Aktivity pro duševní pohodu

Nejlepším lékem proti jedu chronického stěžování je vděčnost. Možná to zní jako klišé z motivačních kalendářů, ale vděčnost je z neurologického hlediska opakem stěžování. Nemusíte si psát sáhodlouhé deníky. Stačí, když si každý večer před spaním nebo ráno u kávy v duchu řeknete tři věci, za které jste rádi. Může to být teplá voda ve sprše, úsměv prodavačky nebo to, že vám vykvetla kytka na okně. Cvičením vděčnosti fyzicky posilujete ta mozková spojení, která jsou zodpovědná za pocit štěstí a klidu.

Další skvělou aktivitou je "mediální dieta". Mnoho negativity do našich životů proudí z televizních zpráv a bulvárních titulků, které nás programují k pocitu ohrožení a nespokojenosti. Zkuste vědomě omezit sledování zpráv, které vás rozrušují, a tento čas věnujte něčemu tvořivému. Luštění křížovek, práce na zahrádce, pletení nebo procházka v lese – to vše jsou činnosti, které nás ukotvují v přítomnosti a nedávají mozku prostor pro vytváření katastrofických scénářů.

Sociální kontakty a jejich význam

Jsme sociální tvorové a nálady lidí kolem nás jsou neuvěřitelně nakažlivé. Máme v mozku takzvané zrcadlové neurony, díky kterým podvědomě přebíráme emoce druhých. Pokud trávíte většinu času s lidmi, kteří si neustále stěžují, je téměř nemožné zůstat pozitivní. Cítíte se po kávě s určitou kamarádkou vyčerpaní a bez nálady? Možná je na čase nastavit si hranice. Nemusíte se s lidmi rozcházet ve zlém, ale můžete se pokusit změnit téma hovoru.

Když někdo začne s vodopádem stížností, zkuste empaticky říct: "To mě mrzí, že to tak cítíš. A řekni mi, co ti v poslední době udělalo radost?" Někdy tím druhého zaskočíte, ale často tím pomůžete nejen sobě, ale i jemu vystoupit z kolotoče negativity. Vyhledávejte společnost lidí, kteří se umějí smát, kteří mají koníčky a kteří i ve vyšším věku neztrácejí jiskru. Jejich pohled na svět vám bude inspirací a posilou pro vaše vlastní duševní zdraví.

Kdy vyhledat pomoc?

Je přirozené, že máme špatné dny a že si občas potřebujeme postěžovat. Pokud ale cítíte, že negativní vidění světa zcela ovládlo váš život, že už nedokážete cítit radost z věcí, které vás dříve těšily, nebo že vám úzkost a smutek brání v běžném fungování či spánku, může se jednat o víc než jen o zlozvyk. Může jít o projevy deprese nebo úzkostné poruchy.

V takovém případě není ostudou požádat o pomoc odborníka – psychologa nebo psychiatra. Stejně jako jdete k lékaři s bolavým kolenem, je naprosto v pořádku jít k lékaři s bolavou duší. Duševní pohoda ve vyšším věku není luxus, je to základní předpoklad pro to, abychom si podzim života mohli užít důstojně a s úsměvem, nikoliv jen v hořkosti a stížnostech.