Trend, který pobláznil Česko. Lékaři ale varují, že pro starší srdce je to často ruská ruleta

Milí čtenáři, určitě jste to v posledních letech zaznamenali také. Jakmile uhodí první mrazy, Facebook se zaplní fotografiemi odvážlivců v plavkách, kteří se noří do ledových řek a rybníků. Tváří se u toho blaženě a tvrdí, že od té doby, co to dělají, neviděli doktora. Je velmi snadné podlehnout pocitu, že nám něco uniká a že pokud okamžitě neskočíme do nejbližšího zamrzlého lomu, děláme pro své zdraví málo.

Jenže pozor. To, co vidíte na internetu, je často jen polovina příběhu. Otužování je skvělá věc, ale existuje obrovský rozdíl mezi dlouhodobým, postupným tréninkem a náhlým nápadem "hupnout tam", abychom si dokázali, že na to máme. Právě tento mýtus o tom, že šoková terapie ledovou vodou je lékem na všechno, bych dnes ráda uvedla na pravou míru.

Kde se tento mýtus vzal?

Popularita ledového koupání v posledních letech raketově vystřelila, částečně díky známým osobnostem a propagátorům extrémních metod, jako je Wim Hof. Vidíme vitální, svalnaté jedince, kteří v mrazu kvetou. K tomu se přidávají staré historky o severských národech nebo o tom, jak se naše babičky myly ve studené vodě.

Vznikl tak dojem, že chlad je automaticky "dobrý" a čím je voda studenější, tím lépe pro nás. Často se zapomíná na to nejdůležitější slovo: adaptace. Lidé, které vidíte v ledové vodě, se k tomu často propracovávali měsíce, ne-li roky. Mýtus spočívá v přesvědčení, že stejné benefity získáme i my, když to zkusíme "nárazově" bez přípravy, jen na základě pevné vůle.

Stačilo nahradit pečivo touto šťavnatou zeleninou a manžel se dožadoval nášupu. Ideální mlsání k dnešnímu televiznímu programu

Číst článek

Jaká je skutečná pravda?

Pojďme se podívat na to, co se stane s netrénovaným tělem člověka ve středním či vyšším věku, když se náhle ponoří do ledové vody. Není to žádné jemné pohlazení, je to pro organismus stav nejvyššího ohrožení.

V momentě, kdy skočíte do ledové vody, tělo zažije teplotní šok. Vaše cévy se okamžitě a prudce stáhnou, aby udržely teplo uvnitř u životně důležitých orgánů. To způsobí raketový vzestup krevního tlaku. Pro srdce dvacetiletého sportovce je to zátěž, kterou zvládne. Ale pro srdce padesátníka, které už nemusí být v kondici olympijského vítěze a jehož cévy už nejsou tak pružné, je to extrémní nápor.

Lékaři varují před několika reálnými riziky, o kterých se u fotek na Instagramu nepíše:

• Srdeční příhoda: Náhlé zvýšení tlaku a tepové frekvence může vyvolat arytmii nebo dokonce infarkt, a to i u lidí, kteří se cítili zdraví.
• Lapání po dechu: Prvotní reakcí na ledovou vodu je nekontrolovatelné lapání po dechu. Pokud máte hlavu blízko hladiny, hrozí vdechnutí vody a utonutí.
• Podchlazení (hypotermie): V ledové vodě ztrácí tělo teplo až 25krát rychleji než na vzduchu. Svaly rychle tuhnou a člověk může ztratit schopnost vylézt z vody ven.

Zkrátka a dobře: To, co funguje jako lék pro trénovaného jedince, může být pro netrénovaného začátečníka jedem.

Co dělat místo toho?

Znamená to, že byste se měli chladu vyhýbat a celou zimu strávit u radiátoru? Vůbec ne! Chlad je přítel, ale musíte s ním zacházet jako s ohněm – opatrně a s respektem. Klíčem k úspěchu není extrém, ale pravidelnost a jemnost.

Pokud chcete posílit imunitu a cévy, zapomeňte na sekání děr v ledu. Začněte doma v koupelně. Bohatě stačí, když svou ranní sprchu zakončíte vlažnou vodou. Ne ledovou, vlažnou! Postupně, týden po týdnu, můžete kohoutek mírně utahovat směrem k chladnější. Cílem není trpět bolestí, ale naučit tělo reagovat na změnu teploty.

Další skvělou metodou pro nás "dříve narozené" je tzv. vzdušné otužování. Jděte se projít v chladném ránu jen v lehčím svetru (samozřejmě tak, abyste neprochladli "na kost"), spěte při otevřeném okně nebo si ráno zacvičte pár minut na balkoně. Je to bezpečnější, šetrnější k srdci a efekt na imunitu je při pravidelnosti vynikající.

Praktické tipy pro bezpečný začátek

Pokud vás otužování láká, jděte na to chytře. Tady je několik zásad, které byste si měli vrýt do paměti:

• Konzultace s lékařem: Než začnete s jakýmkoliv otužováním, zeptejte se svého lékaře, zda je to pro vaše srdce a tlak bezpečné. To není alibismus, to je nutnost.
• Začněte v létě: Nejlepší čas začít s otužováním v přírodě je léto nebo brzký podzim. Voda chladne postupně a vaše tělo si na ni přirozeně zvyká s přicházející zimou.
• Nikdy ne sami: Pokud už se rozhodnete jít do vody venku, nikdy nechoďte sami. Vždy mějte na břehu parťáka, který vás sleduje.
• Chraňte si končetiny a hlavu: I zkušení otužilci nosí neoprenové boty, rukavice a čepici. Přes hlavu uniká nejvíce tepla a zkřehlé prsty vám mohou zabránit se obléknout.
• Zahřátí po akci: Jakmile vylezete (ať už ze sprchy nebo rybníka), okamžitě se osušte, oblečte do teplého a dejte si teplý nápoj. Zahřátí musí přijít zevnitř i zvenčí.

Pamatujte, zdraví není soutěž o to, kdo vydrží v mrazivější vodě déle. Zdraví je o tom, cítit se dobře a neublížit si. Takže klidně zůstaňte u vlažné sprchy a procházek na čerstvém vzduchu. Vaše srdce vám za to poděkuje.