Tři vrstvy látky, které při horečce fungují lépe než chemie. Většina lidí ale plete pořadí a tím si škodí

Proč je správné vrstvení tak důležité?

Mnoho mých čtenářek mi píše: „Dala jsem si mokrý hadr na krk a bylo to ještě horší.“ A právě v tom je ten zakopaný pes. Priessnitzův obklad totiž není jen „mokrý hadr“. Je to sofistikovaná procedura založená na zapaření, které v těle vyvolá léčivé procesy. Aby k tomuto efektu došlo, musí být splněny přesné fyzikální podmínky. Pokud vrstvy přehodíte nebo některou vynecháte, místo léčivého tepla si přivodíte jen nepříjemné prochladnutí. Celé kouzlo spočívá v reakci našeho těla. Správně provedený zábal totiž lokálně prokrví dané místo. A kde je krev, tam je i imunita. Bílé krvinky se rychleji dostanou k místu zánětu, urychlí se látková výměna a odplavování škodlivin. Je to vlastně taková malá, cílená horečka, kterou si vyrobíme na konkrétním místě těla, aby se uzdravilo. Pokud ale zábal špatně utěsníte nebo zvolíte špatné materiály, teplo uniká pryč. Tělo pak vydává energii na marné zahřívání studené látky, což vás při nemoci ještě více vyčerpá. Proto je technika vrstvení tím, co odděluje zázračnou úlevu od zbytečného trápení.

Jak správně vrstvit: Pravidlo 1-2-3

Abyste dosáhli kýženého efektu, musíte dodržet posloupnost tří vrstev. Pamatujte si pravidlo: Mokré – Nepromokavé – Suché. 1. První vrstva: Mokrá a studená Přímo na kůži přikládáme látku namočenou ve studené vodě. Ideální je bavlněná plenu nebo kapesník. Klíčové je látku důkladně vyždímat. Nesmí z ní kapat voda! Musí být jen vlhká a chladná. Pokud by byla příliš mokrá, tělo ji nezvládne zahřát. Tato vrstva musí těsně přiléhat na kůži. 2. Druhá vrstva: Nepromokavá izolace Přes mokrou látku musí přijít vrstva, která nepropustí vlhkost a vytvoří onen „skleníkový efekt“. Dříve se používalo voskované plátno, dnes si vystačíme s obyčejným igelitovým sáčkem nebo potravinovou fólií. Pozor: Tato vrstva musí tu mokrou přesahovat na všech stranách alespoň o 1–2 centimetry. Žádný kousek mokré látky nesmí koukat ven, jinak bude zábal vysychat a chladit. 3. Třetí vrstva: Suchá a hřejivá Poslední vrstva má za úkol vše zafixovat a udržet teplo. Ideální je vlněná šála, froté ručník nebo silnější šátek. I tato vrstva musí ty spodní přesahovat, aby se k tělu nedostal chladný vzduch z okolí.

Co se děje pod látkou? Fáze léčení

Abyste pochopili, proč zábal nesmíte sundat za deset minut, musíte znát tři fáze, kterými vaše tělo prochází. Celý proces trvá přibližně 2 až 3 hodiny a každá minuta má svůj význam. V prvních minutách (cca 5–10 minut) dochází k fázi hypotermické. Studená látka způsobí šok, cévy se stáhnou. To je v pořádku, tělo dostává signál „pozor, chlad“ a začíná mobilizovat síly k zahřátí. Následuje fáze izotermická (cca 30–40 minut). Tělo začíná bojovat a aktivně zahřívá studenou látku na tělesnou teplotu. Cévy se roztahují, místo se začíná prokrvovat. Už v této fázi můžete cítit úlevu od bolesti. Poslední a nejdůležitější je fáze hypertermická (trvá do konce zábalu, tedy cca 1,5–2 hodiny). Zde už dochází k samotnému přehřívání. Místo se pod igelitem zapařuje, teplo se hromadí a dochází k masivnímu prokrvení a uvolnění svalového napětí. Právě tady imunitní systém pracuje na plné obrátky.

Kdy a na co zábal nejlépe funguje?

Priessnitzův obklad je univerzální pomocník, kterého oceníte zejména při podzimních plískanicích. Nejčastěji se dává na krk při bolestech v krku, angíně, chrapotu nebo suchém dráždivém kašli. V takovém případě opravdu dokáže nahradit mnoho volně prodejných sirupů. Méně se ví, že tento zábal skvěle funguje i na klouby. Pokud vás trápí revma nebo namožené svaly, Priessnitz pomůže uvolnit napětí a zmírnit zánět. Stejně tak se dá aplikovat na hrudník při zánětu průdušek (zde ale buďte opatrní a poraďte se s lékařem, u srdečních potíží se hrudní zábaly nedoporučují). Důležité je dodržovat klidový režim. Po aplikaci zábalu byste si měli lehnout pod peřinu a odpočívat. Není vhodné s ním běhat po bytě a uklízet. Tělo potřebuje energii na vytvoření tepla v zábalu, ne na fyzickou aktivitu.

Na co si dát velký pozor: Nejčastější chyby

I když je to přírodní metoda, není pro každého a za každé situace. Tou nejzásadnější chybou, kterou vídám, je aplikace zábalu na studené tělo. Pokud máte zimnici, studené ruce nebo nohy, Priessnitzův obklad nikdy nedávejte! Vaše tělo nemá dostatek energie na to, aby studenou látku zahřálo. Místo léčby byste si přivodili podchlazení a nemoc zhoršili. V takovém případě se nejdříve zahřejte čajem a dekou. Další chybou je ponechání zábalu přes noc. Ideální doba působení je 2 až 3 hodiny. Poté se musí sundat a kůže se musí nechat alespoň 3–4 hodiny odpočinout, než byste případně proceduru zopakovali. Celonoční zapaření může vést k podráždění kůže a vzniku potniček, navíc po 3 hodinách už zábal ztrácí svůj terapeutický efekt a začíná spíše studit. Pamatujte také, že zábal se nesmí dávat na infikovaná místa kůže, ekzémy nebo otevřené rány. Vlhké teplo by v takovém případě bakteriím spíše pomohlo v množení. Pokud ale dodržíte správný postup a vrstvení, máte v rukou mocný nástroj, který vás často uchrání před zbytečnou chemií.