Více než jen francouzská romantika s vínem
Když se řekne petanque, většina z nás si představí malebné náměstíčko v Provence, staré pány v baretech popíjející červené víno a líně plynoucí odpoledne. A máte pravdu, ta atmosféra k tomu neodmyslitelně patří. Ale pokud se podíváme pod pokličku této zdánlivě jednoduché zábavy, zjistíme, proč ji fyzioterapeuti a gerontologové tak často doporučují. Není to totiž o tom, kdo má větší sílu, ale kdo má klidnější ruku a bystřejší mysl.
Kouzlo tohoto sportu spočívá v jeho přístupnosti. Nezáleží na tom, jestli vás bolí kolena, máte pár kilo navíc nebo se zadýcháte už při chůzi do prvního patra. Petanque smazává rozdíly. Na hřišti může osmdesátiletá babička s přehledem porazit třicetiletého atleta. Nehraje se tu na rychlost, ale na přesnost a rozvahu. A právě to je pro nás, kteří už máme něco odžito, ta nejlepší zpráva.
Navíc, ruku na srdce, kolik sportů znáte, u kterých se můžete hezky obléknout, popovídat si s přáteli a klidně u toho upíjet kávu nebo vinný střik? Je to jediný sport, kde pauza není známkou slabosti, ale součástí taktiky.
Neviditelná posilovna, která nebolí
Možná si říkáte: "Jakýpak sport, vždyť jen stojí a házejí." To je ale ten největší omyl. Během jedné hodinové partie petanque hráč nachodí klidně i kilometr nebo dva. Neustále chodíte ke "košonku" (té malé dřevěné kuličce, která je cílem hry), zkoumáte terén, vracíte se do odhodového kruhu. Je to přirozená chůze, kterou ani nevnímáte, protože se soustředíte na hru.
Přesně 2 kusy tohoto nenápadného oříšku denně probudí orgán, který řídí vaši váhu i únavu
Číst článek ↗Dalším skvělým benefitem je trénink rovnováhy a koordinace. Když se chystáte k hodu, musíte zpevnit střed těla, soustředit váhu a zkoordinovat pohyb paže s očima. Pro starší tělo je tento typ pohybu doslova balzámem. Neničíte si klouby nárazy jako při běhu, nehrozí vám pády jako na kole, ale přesto udržujete svaly v napětí a klouby v rozsahu pohybu, který by jinak v křesle u televize zakrněl.
A nesmíme zapomenout na dřepy. Ano, čtete správně. Pokaždé, když zvedáte kouli ze země nebo měříte vzdálenost, děláte dřep nebo předklon. Pokud používáte magnet na šňůrce pro zvedání koulí (geniální vynález pro bolavá záda!), šetříte sice páteř, ale i tak se neustále hýbete, otáčíte a protahujete.
Šachy na štěrku: Mozek pracuje na plné obrátky
Fyzická stránka je jedna věc, ale to, co mě na petanque fascinuje nejvíce, je jeho vliv na naši hlavu. Není to jen bezmyšlenkovité házení. Je to čistá strategie. Před každým hodem musíte vyhodnotit situaci. Jaký je terén? Je tam kamínek, který mi kouli odrazí? Mám hrát "na přiblížení" (být co nejblíže košonku), nebo raději "vystřelit" soupeřovu kouli pryč?
Tento neustálý proces rozhodování, odhadování vzdálenosti a čtení hry udržuje náš mozek v kondici lépe než luštění křížovek. Musíte si pamatovat, kdo má kolik koulí, jaké je skóre a jakou taktiku zvolil soupeř. Neurochirurgové často upozorňují, že pro prevenci demence je klíčová kombinace fyzické aktivity a mentální stimulace. Petanque nabízí obojí v jednom elegantním balení.
Lék na samotu, který funguje okamžitě
Všichni víme, že s přibývajícím věkem se okruh přátel někdy zmenšuje a samota může být tíživá. Petanque je v tomto ohledu zázračný lék. Je to ze své podstaty kolektivní hra. Hraje se v týmech, a i když přijdete na hřiště sami, okamžitě se k někomu přidáte. Pravidla jsou jednoduchá, bariéry padají.
Na petanque je krásné, že se u něj hodně mluví. Mezi hody se probírá život, politika, vnoučata i recepty na svíčkovou. Vznikají zde nová přátelství, která často přerostou hranice hřiště. Znám příběhy lidí, kteří po odchodu do penze nevěděli, co s časem, a díky místnímu petanque klubu našli novou "rodinu" a smysl týdne.
Pokud tedy hledáte aktivitu, která vás zvedne z gauče, ale nezničí vám tělo, pořiďte si sadu koulí. Nestojí to moc, hřištěm může být jakákoliv písková cestička v parku a pravidla pochopíte za pět minut. Až uslyšíte to uspokojivé cinknutí oceli, pochopíte, proč tomuto sportu propadly miliony lidí po celém světě. Není to o stáří, je to o radosti ze života.
