Zahradníci jsou prokazatelně šťastnější než zbytek populace. Vědci zjistili, že za to může mikroskopický pomocník ukrytý v záhonu

Jak to funguje?

Představte si, že naše tělo je jako starý, dobře seřízený dům, který je zvyklý na určité návštěvy. Po miliony let naši předkové žili v těsném kontaktu s přírodou, spali na zemi a neustále se dotýkali hlíny. Naše těla si na to zvykla a dokonce se naučila využívat určité bakterie ke svému prospěchu. Jednou z takových "hodných návštěv" je půdní bakterie s trochu krkolomným názvem Mycobacterium vaccae. Ačkoli slovo "bakterie" v nás dnes vyvolává spíše hrůzu a potřebu sáhnout po dezinfekci, tato konkrétní je pro nás doslova požehnáním.

Když pracujeme na zahradě, okopáváme záhonky nebo přesazujeme muškáty, tuto bakterii buď vdechneme, nebo se nám dostane do těla přes drobné oděrky na kůži. A teď přichází ten zázrak. Jakmile se tato bakterie setká s naším imunitním systémem, nespustí poplach jako při nemoci. Místo toho funguje jako klíč, který v mozku odemkne produkci serotoninu. Serotonin jistě znáte – říká se mu hormon štěstí. Je to přesně ta látka, kterou se snaží uměle zvyšovat moderní antidepresiva. Příroda to ale umí zařídit sama, zadarmo a bez vedlejších účinků.

Vědci tento jev zkoumali velmi důkladně a zjistili, že efekt této bakterie na naši psychiku je měřitelný a reálný. Funguje to podobně, jako když sníte čokoládu nebo vás někdo obejme, ale účinek je dlouhodobější a přirozenější. Bakterie v podstatě pošle zprávu do centra emocí v mozku: „Všechno je v pořádku, jsi v bezpečí, můžeš se uvolnit.“ Je to fascinující ukázka toho, že nejsme odděleni od přírody, ale že naše duševní pohoda je doslova zakořeněná v zemi.

Proč je to důležité?

Dnešní doba je posedlá čistotou. Žijeme ve sterilních bytech, myjeme si ruce antibakteriálními mýdly a hlínu považujeme za špínu, které je třeba se zbavit. Jenže právě tento přístup nás paradoxně činí zranitelnějšími. Náš imunitní systém a naše psychika se v příliš čistém prostředí nudí a začínají "vymýšlet hlouposti" – od alergií až po úzkostné stavy. Tím, že se izolujeme od přirozeného prostředí, připravujeme se o přirozenou dávku stimulace, kterou náš mozek evolučně očekává.

Pocit, kterému v mrazech věříme všichni. Když lékaři vidí termokameru, chytají se za hlavu

Číst článek

Praktický dopad tohoto objevu je obrovský, zejména pro nás, kteří už nejsme nejmladší a občas nás trápí chmury, samota nebo pocit zbytečnosti. Pokud máte zahradu nebo alespoň truhlíky na balkoně, máte doma vlastní lékárnu proti smutku. Není to jen o tom, že vypěstujete krásná rajčata nebo růže. Samotný proces práce s půdou je terapií. Když se cítíte pod psa, když vás bolí duše nebo máte pocit, že se na vás všechno sype, řešením může být doslova „uzemnění se“.

Je také dobré si uvědomit, že tento mechanismus vysvětluje, proč se děti tak rády "máchají" v blátě a dělají bábovičky. Instinktivně cítí, že jim to dělá dobře. My dospělí jsme na to zapomněli a často se štítíme hlíny za nehty. Přitom právě tento kontakt může být tím chybějícím dílkem skládačky pro náš klidný spánek a vyrovnanou náladu. Není to špína, je to živý organismus, který s námi umí spolupracovat.

Jak to můžeme využít?

Nejjednodušší a nejúčinnější rada zní: nebojte se umazat. Mnoho z nás si na zahradu bere tlusté gumové rukavice, aby si nezašpinilo ruce. Pokud zrovna nepracujete s chemickými postřiky nebo netrháte trnité ostružiní, zkuste rukavice alespoň na chvíli odložit. Přímý kontakt kůže s půdou zvyšuje šanci, že se tyto prospěšné bakterie dostanou tam, kam mají. Hrabání se v hlíně holýma rukama je pro tělo signálem k relaxaci. Cítíte tu strukturu, teplotu a vlhkost země – to vše je pro mozek uklidňující smyslový vjem.

Druhým tipem je vědomé dýchání při práci na zahradě. Znáte tu specifickou vůni hlíny, zvláště po dešti nebo když ji čerstvě zryjete? Té vůni se odborně říká petrichor a je často doprovázena právě uvolňováním půdních bakterií do vzduchu. Když pracujete s kompostem nebo sázíte nové rostliny, zhluboka se nadechněte. Nesnažte se zadržovat dech, abyste "nevdechli prach". Právě v tom vzduchu se vznáší vaše přírodní dávka dobré nálady. Je to ta nejlevnější aromaterapie na světě.

A nakonec, zapojte do toho i svá vnoučata, pokud máte tu možnost. Neokřikujte je, když se ušpiní od hlíny. Naopak, podpořte je v tom. Budujete jim tím nejen imunitu, ale také psychickou odolnost. A vy sami si udělejte z práce na zahradě rituál. Neberte to jako povinnost, že "se musí okopat brambory". Berte to jako svou chvilku pro duševní hygienu. I kdybyste měli jen přesadit jednu kytku v obýváku, ponořte ruce do hlíny a užijte si to spojení. Vaše hlava vám za to poděkuje.