Medicína budoucnosti, po které denně šlapeme. Kontakt holé kůže se zemí dělá s krví něco, co lékaři sledují s úžasem

Jak to funguje?

Abychom pochopili, proč je pro nás kontakt se zemí tak důležitý, musíme se na chvíli vrátit do hodin fyziky, ale slibuji, že to vezmeme hezky lidsky. Představte si naše tělo jako baterii nebo elektrický spotřebič. Všechno v nás – od tlukotu srdce přes práci mozku až po imunitní reakce – funguje na elektrických impulsech. Dnešní svět je ale plný „elektrického smogu“ a volných radikálů. Volné radikály jsou nestabilní molekuly, kterým chybí elektron. Vznikají ve stresu, při špatné stravě nebo prostě stárnutím. Když jich je moc, způsobují v těle chronický zánět – tichého zabijáka, který stojí za většinou civilizačních chorob.

A teď přichází na řadu naše planeta. Země je totiž obrovský, nekonečný zásobník volných elektronů. Je to jako gigantická baterie se záporným nábojem. Když se bosou nohou dotknete země – ať už je to tráva, písek, hlína nebo i beton (pokud není natřený) – stane se něco úžasného. Do vašeho těla okamžitě začnou proudit miliony těchto elektronů. Fungují jako malí hasiči. Okamžitě se navážou na škodlivé volné radikály, neutralizují je a tím doslova „zhasínají“ zánětlivé procesy v těle.

Představte si to podobně, jako když máte doma hromosvod. Ten svádí přebytečné napětí do země, aby dům nevyhořel. Uzemnění dělá to samé s vaším tělem – odvádí přebytečné napětí a „dobíjí“ vás klidnou energií země. Gumové podrážky našich bot bohužel fungují jako dokonalý izolant, který tomuto přirozenému toku brání. Jsme jako spotřebič, který někdo vytáhl ze zásuvky, a divíme se, že nám dochází "šťáva" nebo že se přehříváme.

Proč je to důležité?

Možná si říkáte, že chodit bos je příjemné, ale má to skutečný zdravotní dopad? Vědci, kteří se zabývají biofyzikou, byli sami překvapeni výsledky. Jedním z nejviditelnějších efektů je vliv na naši krev. Pod mikroskopem je vidět, že krev lidí žijících ve stresu a izolovaných od země býva hustá a krvinky se shlukují do takových „penízkových“ útvarů. To zatěžuje srdce a zvyšuje riziko trombózy. Již po 40 minutách uzemnění se ale krvinky od sebe oddělí, krev se naředí a proudí mnohem snadněji. Pro starší ročníky, které často bojují s tlakem nebo cévami, je to naprosto zásadní zjištění.

Zdánlivě nevinná pochoutka k seriálu. Místo vitamínů si ale nevědomky pěstujeme tuk na břiše

Číst článek

Dalším obrovským benefitem je úleva od bolesti a zlepšení spánku. Mnoho mých známých ve věku 60+ trpí bolestmi kloubů, artrózou nebo špatně spí. Když začali praktikovat pravidelné uzemňování, často mi hlásili, že ta „tupá bolest“ v kolenou ustoupila a že poprvé po letech spali celou noc bez probuzení. Je to logické – pokud uzemnění snižuje zánět a srovnává hladinu kortizolu (stresového hormonu), tělo se konečně může uvolnit a regenerovat.

Není to jen o fyzickém zdraví, ale i o psychice. Všimli jste si, jak dobře se cítíte na dovolené u moře, když chodíte bosky po pláži? Není to jen tím volnem. Slaná voda a vlhký písek jsou totiž jedny z nejlepších vodičů zemské energie. Ten pocit klidu, který následuje, je fyziologická reakce nervového systému, který se přepne z režimu „bojuj, nebo uteč“ do režimu „klid a trávení“. V dnešní uspěchané době je to balzám na duši.

Jak to můžeme využít?

Nejlepší na tom všem je, že k tomu nepotřebujete žádné drahé vybavení ani recept od lékaře. Stačí se jen vrátit k tomu, co naši předci dělali běžně. Zkuste si každý den vyhradit alespoň 20 až 30 minut na přímý kontakt se zemí. Sundejte boty i ponožky a projděte se po trávníku na zahradě. Pokud nemáte zahradu, stačí park. Posaďte se na lavičku, zujte se a nechte chodidla odpočívat na trávě nebo hlíně. Důležité je, aby to byla přírodní plocha – asfalt nebo dřevěná terasa bohužel nevodí.

Vlhkost je váš přítel. Voda skvěle vede elektřinu, takže ranní procházka v rose je mnohem účinnější než chůze po suché trávě v poledne. Stejně tak je skvělé, pokud máte možnost smočit nohy v potoce, rybníce nebo jen chodit po mokré hlíně po dešti. Pokud jste vášniví zahrádkáři, máte vyhráno. Práce s hlínou holýma rukama funguje stejně dobře jako chůze naboso. Jen si tentokrát zkuste sundat ty ochranné rukavice, pokud nepracujete s něčím ostrým nebo chemickým, a vnímejte tu energii dlaněmi.

Samozřejmě, buďte opatrní. Zvláště pokud máte cukrovku (diabetickou nohu) nebo sníženou citlivost v chodidlech, dávejte velký pozor, kam šlapete, abyste se neporanili o včelu, sklo nebo ostrý kamínek. V takovém případě je bezpečnější jen sedět a položit nohy na kontrolovaný kus trávníku. Uzemnění není všelék, který nahradí lékařskou péči, ale je to mocný podpůrný prostředek. Je to pozvánka od přírody, abychom se s ní znovu spojili. Zkuste to dnes odpoledne a uvidíte, jestli ten jemný pocit brnění v chodidlech a následný klid ucítíte také.