Nohy vás přestanou zábst a krev se rozproudí do celého těla. Tento ranní rituál nestojí ani korunu a znali ho už staří léčitelé

Jak to funguje?

Možná si říkáte, proč byste proboha měli dobrovolně vstupovat do studené mokré trávy, když máte doma teplé papuče. Odpověď se skrývá v reakci našich cév. Představte si své cévy jako flexibilní trubky, kterými proudí životadárná tekutina. S věkem a nedostatkem pohybu tyto "trubky" leniví, ztrácejí pružnost a stávají se spíše tuhými hadicemi. Když ráno bosou nohou šlápnete do studené rosy, tělo zažije malý, ale kontrolovaný šok.

V tu chvíli se stane něco úžasného. Chlad způsobí, že se cévy na chodidlech okamžitě stáhnou, aby udržely teplo uvnitř těla. To je ta první fáze, kdy cítíte chlad. Ale jakmile z trávy vystoupíte, osušíte se a nohy zahřejete, cévy se naopak prudce roztáhnou a naplní se čerstvou krví. Je to doslova gymnastika pro váš oběhový systém. Krev se v tu chvíli nepohybuje jen v nohách, ale tento impuls putuje celým tělem až k srdci a mozku.

Zdroj: Shutterstock

Funguje to na podobném principu, jako když startujete auto v zimě – potřebujete silnou jiskru. Studená rosa působí na nervová zakončení na ploskách nohou (a že jich tam máme tisíce!) jako elektrický spínač. Tím se aktivuje takzvaný termoregulační systém. Tělo dostane signál: "Pozor, změna teploty, musíme topit!" a začne samo aktivně vytvářet teplo. Proto, paradoxně, lidem, kteří trpí na studené nohy, pomáhá krátký kontakt s chladem následovaný zahřátím, nikoliv neustálé balení do deky.

Proč je to důležité?

V dnešní době jsme ztratili kontakt se zemí. A to nemyslím nijak esotericky, ale čistě fyzicky. Celý den trávíme v botách s tlustou podrážkou, doma chodíme po kobercích nebo v pantoflích. Naše chodidla, která jsou mistrovským dílem evoluce, jsou v podstatě "hluchá a slepá". Necítí strukturu, necítí teplotní změny. Tím, že je ráno vystavíme rose, je probudíme k životu. A když jsou probuzená chodidla, lépe vnímáme i rovnováhu, což je s přibývajícím věkem klíčové pro prevenci pádů.

Pouhých třicet minut této běžné konverzace denně fyzicky poškozuje váš mozek. Většina z nás to přitom dělá u ranní kávy

Číst článek

Dalším obrovským benefitem je otužování. Nemusíte se hned nořit do ledové kádě v rybníce. Chůze v rose je jemnou formou otužování, kterou po konzultaci s lékařem zvládne i mnoho seniorů. Pravidelným vystavováním se tomuto jemnému chladu učíte své tělo lépe reagovat na změny počasí. Zjistíte, že vás jen tak nějaký průvan neskolí a že podzimní rýmy se vám začínají vyhýbat. Je to trénink imunity, který je zadarmo a dostupný hned za prahem dveří.

A nesmíme zapomenout na psychiku. Ranní rosa má v sobě zvláštní elektrický náboj. Vzduch je po noci čistý, tráva je nabitá energií země. Když se po ní projdete, uzemníte se. Odplaví se stres a napětí. Mnoho mých čtenářek mi píše, že ty tři minuty v trávě jsou jediná chvíle dne, kdy mají hlavu úplně čistou a nemyslí na starosti s vnoučaty nebo na to, co budou vařit. Je to meditace pohybem.

Jak to můžeme využít?

Pokud to chcete zkusit, prosím, nedělejte to bezhlavě. I přírodní léčba má svá pravidla. Sebastian Kneipp, který tuto metodu proslavil, doporučoval takzvanou "čapí chůzi". To znamená, že neběháte, ale kráčíte důstojně, zvedáte nohy vysoko, aby se chodidlo na chvíli dostalo z mokré trávy na vzduch, a pak zase došláplo. Důležité je, abyste do rosy vstupovali s teplýma nohama. Nikdy nechoďte do studené trávy, pokud už vám je zima! Nejlepší je to hned po probuzení, kdy jste vyhřátí z peřin.

Celá procedura by měla trvat jen krátce. Ze začátku stačí klidně jen 30 vteřin, postupně se můžete dostat na 3 až 5 minut. Jakmile začnete cítit nepříjemné řezání chladu, okamžitě skončete. Cílem není prochladnout, ale vyvolat reakci. A teď přichází ten nejdůležitější bod, na který mnozí zapomínají: co udělat potom.

Okamžitě po návratu domů si nohy neoplachujte teplou vodou! Jen je rychle otřete hrubším ručníkem do sucha (tím je promasírujete) a ihned si navlékněte teplé, ideálně vlněné ponožky. A pak se hýbejte. Choďte po bytě, udělejte pár dřepů (pokud vám to klouby dovolí), nebo se vraťte na chvíli do postele. Ucítíte, jak se vám do nohou hrne příjemné mravenčení a teplo. To je ten moment, kdy to funguje. Pokud nemáte zahradu, nezoufejte – podobného efektu (i když bez té romantiky a energie země) dosáhnete ve vaně, kde budete přešlapovat ve studené vodě, která sahá jen po kotníky. Příroda nám dává lékárnu přímo pod nos, stačí se jen zout.