Tajemství pružných cév, o kterém se v lékárně nemluví. Tento levný zázrak z pole dokáže víc než drahé doplňky

Proč je zdravá výživa důležitá?

S přibývajícím věkem se naše tělo mění a to, co nám bez problémů procházelo ve třiceti, nám po padesátce či šedesátce může dělat potíže. Jednou z nejčastějších změn, kterou pociťujeme, je ztráta pružnosti – a netýká se to jen pokožky nebo kloubů, ale především našich cév. Cévy se stávají křehčími, stěny se ztenčují a krevní oběh už nefunguje tak svižně jako zamlada. To se projevuje studenými končetinami, otoky kotníků nebo právě nevzhlednými a bolavými křečovými žilami.

Mnoho lidí v tomto věku spoléhá pouze na léky na ředění krve nebo drahé masti, ale zapomínají na to nejdůležitější – výživu cév zevnitř. Správně zvolená strava dokáže cévy "promazat" a zpevnit jejich stěny podobně, jako malta zpevňuje cihlový dům. A právě zde hraje hlavní roli látka zvaná rutin.

Rutin, někdy označovaný jako vitamín P, je naprosto klíčový pro to, aby naše cévní stěny zůstaly elastické a nepraskaly. Pokud ho máme ve stravě nedostatek, cévy křehnou. A nejbohatším, nejdostupnějším a nejpřirozenějším zdrojem rutinu v našich končinách je právě pohanka. Není to tedy o tom držet dietu, ale o tom dodat tělu stavební materiál, který mu zoufale chybí.

Co by měl obsahovat zdravý jídelníček?

Pokud chceme bojovat proti křečovým žilám a podpořit zdraví srdce, pohanka by měla být na našem stole alespoň dvakrát týdně. Není to ale jen o tom koupit si jakýkoliv sáček. Nejvíce rutinu obsahuje pohanka mechanicky loupaná (má světlejší, nazelenalou barvu). Ta tmavě hnědá, termicky loupaná, sice krásně voní po oříšcích, ale vysoká teplota při zpracování už část cenných látek zničila. Hledejte tedy tu světlou, "živou".

Pocit, kterému v mrazech věříme všichni. Když lékaři vidí termokameru, chytají se za hlavu

Číst článek

Samotná pohanka je sice králem, ale potřebuje svého pobočníka. Rutin se totiž v těle mnohem lépe vstřebává a funguje, pokud je doprovázen vitamínem C. To je zlaté pravidlo, které málokdo zná. Dát si suchou pohankovou kaši je fajn, ale dát si pohanku s kysaným zelím nebo čerstvou paprikou je pro cévy doslova bomba.

Do zdravého jídelníčku pro pružné cévy proto zařaďte nejen pohankové kroupy jako přílohu, ale i pohankové vločky do jogurtu nebo pohankovou mouku, kterou můžete zčásti nahradit tu bílou při pečení. Nezapomínejte ani na další zdroje rutinu, jako jsou slupky z jablek (takže jablíčka neloupat!), chřest nebo pohankový čaj ze slupek a natě, který je koncentrovaným elixírem zdraví.

Praktické tipy pro každý den

Možná si pamatujete pohanku ze školní jídelny jako nevábou hmotu s podivným zápachem. To je ale většinou chyba špatné přípravy. Můj nejoblíbenější a nejšetrnější způsob přípravy, který uchová maximum rutinu, je "peřinová metoda". Pohanku propláchněte studenou vodou, zalijte vroucí vodou (v poměru 1 díl pohanky na 1,5 dílu vody), osolte, přiklopte pokličkou a zabalte hrnec do utěrky a dejte "spát" pod peřinu na 20–30 minut. Pohanka dojde párou, zůstane sypká a plná živin.

Skvělým praktickým tipem je příprava pohankové pomazánky, která chutná i zarytým odpůrcům zdravé výživy. Stačí uvařenou pohanku rozmixovat s česnekem, majoránkou, trochou cibulky a lžící olivového oleje. Mažte ji na chleba a ozdobte hromadou pažitky nebo kouskem papriky – tím zajistíte onen důležitý přísun vitamínu C pro vstřebání rutinu.

Pokud máte rádi sladké, zkuste pohankové vločky. Nemusíte je vařit. Stačí je večer namočit do trochy vody nebo mléka, ráno přidat nastrouhané jablko (i se slupkou!), ořechy, skořici a lžíci medu. Je to snídaně, která vás zahřeje, zasytí a vaše nohy vám za ni poděkují lehkostí při odpolední procházce.

Čeho se vyvarovat

Největším nepřítelem rutinu je dlouhý var. Pokud budete pohanku vařit půl hodiny klokotem, získáte sice měkkou přílohu, ale většinu cenných látek pro své cévy zničíte. Vyvarujte se tedy zbytečnému převařování. Stejně tak si dejte pozor na skladování – pohanka obsahuje tuky, které mohou žluknout, proto ji nenechávejte ve spíži roky, ale točte zásoby pravidelně.

Z hlediska celkového zdraví cév se vyvarujte nadměrného solení. Sůl zadržuje vodu v těle, což zvyšuje krevní tlak a zbytečně zatěžuje cévní stěny, které se snažíme pohankou léčit. Je kontraproduktivní jíst zdravou pohanku, ale zalít ji přesolenou omáčkou z polotovaru.

Dávejte si také pozor na kombinaci s léky. Ačkoliv je pohanka potravina, její účinek na cévy je silný. Pokud užíváte léky na ředění krve, není nutné se jí vyhýbat, ale je dobré jíst ji v konzistentním množství a nezačít z ničeho nic jíst kilo pohanky denně. Všeho s mírou je heslo, které platí i u zdravých potravin.

Jak začít s lepší výživou?

Nemusíte hned zítra překopat celý svůj život a vyhodit všechno z lednice. Začněte tím, že si koupíte jeden balíček mechanicky loupané pohanky. Zkuste ji poprvé použít jen jako "nastavovadlo" – přimíchejte trochu uvařené pohanky do mletého masa na karbanátky nebo do rizota. Chuť se zjemní a vy do sebe dostanete porci zdraví, aniž byste si toho všimli.

Dalším krokem může být zavedení "pohankového pátku" nebo jiného dne v týdnu, kdy si tuto plodinu připravíte jako hlavní chod. Třeba jako staročeského kubu s houbami a česnekem, což je jídlo chudých, které je ale bohaté na živiny. Vaše tělo si na novou chuť zvykne a časem ji začne samo vyžadovat.

Pamatujte, že péče o cévy je běh na dlouhou trať. Jedna miska kaše vás křečových žil nezbaví, ale pravidelné zařazení této zázračné obilniny do jídelníčku může po pár týdnech přinést úlevu od pocitu těžkých nohou a zastavit tvorbu nových metliček. Je to malá změna v kuchyni, ale velká změna pro vaše zdraví.