Tento zimní trik nahradí hodiny dřiny. Stačí změnit terén a tělo začne spalovat jako spalovací pec

Jak to funguje?

Představte si rozdíl mezi chůzí po suchém chodníku a chůzí ve vodě v bazénu. Cítíte ten odpor, který voda klade každému vašemu pohybu? Sníh funguje na velmi podobném principu, jen s tím rozdílem, že nás nezadýchá tak rychle jako plavání, ale svaly zaměstná stejně intenzivně. Když kráčíte po uklizené cestě, vaše noha se odráží od pevného podkladu. Je to pro tělo rutina, kterou zná a na kterou spotřebuje jen minimální množství energie.

V hlubokém sněhu se ale pravidla hry mění. S každým krokem se podklad pod vaší vahou boří. Tělo ztrácí oporu a musí zapojit hluboký stabilizační systém – to jsou ty drobné svaly kolem páteře a v oblasti břicha, o kterých často ani nevíme, že je máme, dokud nás nezačnou bolet záda. Abychom v závěji neupadli, naše tělo musí neustále vyrovnávat rovnováhu. Je to, jako byste cvičili na drahých balančních podložkách v posilovně, jenže tady se díváte na zasněžené stromy a dýcháte čerstvý vzduch.

Zdroj: Shutterstock

Dalším faktorem je samotný pohyb nohou. V hlubším sněhu nemůžeme nohy jen tak "šourat" nad zemí. Musíme je zvedat vysoko, podobně jako čáp v trávě. Tento pohyb, kterému se odborně říká flexe v kyčli, zapojuje velké svalové skupiny na stehnech a hýždích. A čím větší svaly pracují, tím více "paliva" (kalorií) motor našeho těla spotřebuje. Vědci spočítali, že chůze v měkkém sněhu může zvýšit energetický výdej až trojnásobně oproti běžné chůzi. To znamená, že za 20 minut v závějích spálíte tolik, co za hodinu procházky po městě.

Proč je to důležité?

Pro nás, kteří už nejsme nejmladší, může být tento druh pohybu přínosný, ale vyžaduje respekt. S věkem se náš metabolismus přirozeně zpomaluje. Hluboký sníh nám nabízí způsob, jak metabolismus "nakopnout". Je však třeba dbát na intenzitu, protože chůze v závějích může být pro srdce náročná podobně jako běh. Jde o přirozený odporový trénink, který je třeba dávkovat s rozvahou.

Potravina, kterou jsme léta vyhazovali z jídelníčku. Dnešní pohled kardiologů na českou klasiku mnoha lidem vyrazí dech

Číst článek

Velmi důležitým aspektem je šetrnost ke kloubům. Běhání po zmrzlém asfaltu nebo betonu je pro kolena a kyčle obrovská zátěž. Každý dopad je tvrdý náraz. Sníh ale funguje jako dokonalý tlumič. Měkký dopad do závěje šetří chrupavky, zatímco svaly kolem kloubu musí pracovat naplno, aby nohu vytáhly ven. Tím se kloub posiluje a stabilizuje, aniž by se opotřebovával nárazy. Je to ideální rehabilitace pro bolavá kolena, pokud to samozřejmě nepřeženete s délkou trasy.

A nesmíme zapomenout na termoregulaci. Když je venku mráz, naše tělo musí vynaložit energii navíc jen na to, aby se udrželo v teple. V kombinaci s fyzickou námahou v hlubokém sněhu se z vašeho těla stává vysoce efektivní stroj. Tento proces navíc podporuje tvorbu takzvaného hnědého tuku, což je (na rozdíl od toho bílého, kterého se chceme zbavit) "dobrý" tuk, který pomáhá spalovat energii a udržovat nás v teple.

Jak to můžeme využít?

Nemusíte hned plánovat výpravu na polární kruh. Stačí využít chvíle, kdy napadne čerstvý sníh, a místo na prohrnutý chodník zamířit do parku na trávník, na louku za městem, nebo jen na neupravenou lesní cestu. Klíčem je správné vybavení. Základem jsou vysoké, nepromokavé boty nebo návleky, aby se vám sníh nedostal dovnitř. Mokré ponožky by celý zdravotní benefit rychle proměnily v nachlazení. Oblečte se ve vrstvách – při brodění se velmi rychle zahřejete, takže je dobré mít možnost jednu vrstvu sundat nebo rozepnout.

Začněte pozvolna. Chůze v hlubokém sněhu je opravdu náročná. Pokud nejste zvyklí, může vás už po deseti minutách překvapit únava nebo zadýchání. To je v pořádku – je to důkaz, že to funguje. Zkuste střídat pět minut chůze v hlubokém sněhu s pěti minutami na udupané cestě. Soustřeďte se na zvedání kolen a na to, jak zapojujete břišní svaly pro udržení rovnováhy. Pokud máte hůlky na nordic walking, určitě je vezměte s sebou. Pomohou vám se stabilitou a zapojí do spalování i horní polovinu těla.

Udělejte si z toho zábavu. Vezměte vnoučata nebo psa a nechte je běhat kolem, zatímco vy si budete "razit stopu". Vnímejte ten pohyb ne jako nutné cvičení, ale jako návrat do dětství, kdy jsme se brodili závějemi bez přemýšlení o kaloriích. Až přijdete domů, ucítíte příjemnou únavu celého těla a budete mít jistotu, že ten kousek vánočky u snídaně je více než zasloužený. Příroda nám dává ten nejlepší nástroj na hubnutí přímo pod nohy, tak ho nenechme jen tak roztát.