Tuk, který jsme léta vyhazovali z jídelníčku. Ukazuje se, že babičky měly celou dobu pravdu

Kde se tento mýtus vzal?

Abychom pochopili, proč se ze sádla stal veřejný nepřítel číslo jedna, musíme se vrátit o několik desetiletí zpátky. Někdy v 80. a 90. letech minulého století propukla ve světě výživy velká válka proti živočišným tukům. Lékaři i média nás masírovali informacemi o cholesterolu a nasycených mastných kyselinách, které údajně ucpávají cévy jen tím, že se na ně podíváte.

V dobré víře jsme tehdy vyhazovali sádlo i máslo a nahrazovali je ztuženými rostlinnými tuky a margaríny, o kterých nám reklamy tvrdily, že jsou pro naše srdce to nejlepší. Byl to obrovský byznys. Vypadalo to logicky: rostlina je zdravá, zvíře je tučné, takže rostlinný tuk musí být lepší. Bohužel se při tomto zjednodušování zapomnělo na jednu zásadní věc – na způsob zpracování a přirozenost potraviny. Zatímco sádlo je čistý přírodní produkt, řada tehdejších náhražek byla plná průmyslově upravených látek, které našemu tělu škodily možná víc než ten obávaný bůček.

Jaká je skutečná pravda?

Pravda vás možná překvapí, ale sádlo není ten strašák, za kterého ho máme. Když se podíváme na jeho složení bez předsudků, zjistíme zajímavá fakta. Vepřové sádlo totiž obsahuje velké množství mononenasycených mastných kyselin. To je ten samý typ „dobrého“ tuku, pro který tolik oslavujeme olivový olej. Kyselina olejová, která prospívá našemu srdečně-cévnímu systému, tvoří v sádle podstatnou část.

Další obrovskou výhodou sádla je jeho tepelná stabilita. To je termín, který by vás měl zajímat, pokud v kuchyni smažíte cibulku pod maso nebo děláte řízky. Mnoho rostlinných olejů (například oblíbený slunečnicový) se při vysokých teplotách začne přepalovat a uvolňovat karcinogenní látky. Sádlo má ale takzvaný „kouřový bod“ mnohem výše. To znamená, že vydrží vysoké teploty, aniž by se znehodnotilo a stalo se toxickým. Naše babičky to věděly instinktivně – na sádle se prostě smaží nejlépe a nejbezpečněji.

Většina lidí je hází do koše, ale naše babičky z nich šily zázrak na bolest. Toto suché teplo vás zbaví napětí během pár minut

Číst článek

A co cholesterol? Ano, sádlo ho obsahuje. Ale moderní medicína už ví, že cholesterol přijímaný ve stravě nemá na hladinu cholesterolu v krvi tak přímý a drastický dopad, jak se dříve myslelo. Pro většinu zdravých lidí je konzumace sádla v rozumné míře naprosto bezpečná. Navíc sádlo neobsahuje žádné trans-mastné kyseliny, které vznikají při průmyslovém ztužování rostlinných tuků a které jsou pro cévy skutečným nebezpečím.

Co dělat místo toho?

Znamená to, že byste měli jíst sádlo po lžících? Rozhodně ne. Ale znamená to, že se ho nemusíte bát a měli byste mu vrátit čestné místo ve své lednici. Místo toho, abyste automaticky sáhli po levném rostlinném oleji v plastu, zkuste při vaření české klasiky použít sádlo.

Pokud děláte základ pod guláš, smažíte řízky nebo připravujete jíšku, sádlo je technologicky i chuťově nejlepší volba. Jídlo bude mít plnější chuť a vy budete mít jistotu, že nejíte přepálený tuk.

Přestaňte se trápit čtením složitých etiket na krabičkách s margaríny, které slibují snížení cholesterolu, ale chuťově se sádlu nevyrovnají. Vraťte se k jednoduchosti. Příroda to vymyslela dobře. Sádlo je jednosložková potravina. Víte přesně, co jíte. Žádná barviva, žádná aromata, žádné stabilizátory.

Praktické tipy

Abyste ze sádla vytěžili maximum a neublížili si, držte se těchto jednoduchých zásad, které se osvědčily generacím před námi:

• Kvalita je základ: Pokud máte možnost, kupte si sádlo od řezníka nebo od farmáře, ideálně z prasat, která měla možnost pohybu. Nebo si vyškvařte vlastní – není to nic těžkého a získáte k tomu vynikající škvarky.
• Kombinujte tuky: V kuchyni by neměl vládnout jen jeden tuk. Na studenou kuchyni a do salátů používejte kvalitní olivový olej. Na smažení a pečení masa sáhněte po sádle. Na chleba k snídani si klidně dejte máslo. Pestrost je klíčem ke zdraví.
• Skladování: Sádlo v dobře uzavřené nádobě (ideálně kameninové nebo skleněné) vydrží v lednici nebo chladné spíži velmi dlouho. Žlukne mnohem pomaleji než rostlinné oleje.
• Lék na duši: Jednou za čas si bez výčitek dejte krajíc čerstvého chleba namazaný sádlem, posypaný cibulí a solí. Není to jídlo na každý den, ale je to gastronomický zážitek, který nás vrací do dětství. A jídlo, které nám dělá radost, je pro zdraví také důležité.

Nebojte se tedy vrátit k tomu, co fungovalo staletí. Sádlo není jed. Je to tradiční surovina, která při rozumném používání do zdravého jídelníčku seniora rozhodně patří.