Počkejte na první štípnutí mrazu. Přírodní proces, který během jedné noci zdvojnásobí sílu vašich úlovků

Jak to funguje?

Představte si šípek jako malou, pevně uzamčenou spíž. Během teplého podzimu je tato spíž plná zásob, ale jsou „zabalené“ v tvrdých obalech. Odborně řečeno, plody jsou plné škrobů a pektinů, které drží buněčné stěny pevné a chuť svíravě kyselou. Je to podobné, jako když kousnete do nezralého banánu nebo jablka – pusa se vám zkřiví a máte pocit, že vám v ní „drhnou“ piliny. Rostlina tím vlastně říká: „Ještě mě nejez, nejsem připravená.“

Když ale přijde první mráz, stane se v té malé červené kuličce velký převrat. Je to fascinující obranný mechanismus přírody. Voda uvnitř buněk by mrazem zmrzla na ostré krystalky ledu, které by buňku roztrhaly. Rostlina je ale chytrá. Aby tomu zabránila, začne rychle přeměňovat své zásobní škroby na cukry. Cukr totiž funguje jako přírodní nemrznoucí směs. Všimli jste si někdy, že sladká limonáda v mrazáku tuhne pomaleji než čistá voda? Přesně tento fyzikální zákon využívá šípek k přežití.

Mráz zároveň naruší pevné buněčné stěny plodu. Je to stejný efekt, jako když dáte do mrazáku jahody a pak je rozmrazíte – jsou měkké, "blátivé", ale mnohem sladší a aromatičtější. U šípků tento proces nazýváme přemrznutí. Atmosféra doslova praskne pevnou slupku na molekulární úrovni a uvolní to, co bylo uvnitř skryté. Z tvrdého, kyselého kamínku se stane měkká, sladká a vitamíny nabitá kapsle.

Proč je to důležité?

Možná si říkáte: „Není to jedno? Vitamíny tam přece jsou i před mrazem.“ To je sice pravda, ale mráz mění hru ve dvou zásadních věcech: chuti a vstřebatelnosti. Šípky sbírané po prvních mrazících (nebo ty, které po sběru strčíte na noc do mrazáku, pokud zima stávkuje) mají výrazně vyšší obsah cukrů. To znamená, že čaj z nich nebude chutnat jako vylouhované seno s citronem, ale bude mít plnou, medovou chuť, kterou si zamilují i vnoučata bez nutnosti doslazování.

Zdánlivě nevinná pochoutka k seriálu. Místo vitamínů si ale nevědomky pěstujeme tuk na břiše

Číst článek

Druhým důležitým faktorem je konzistence. Pokud plánujete dělat šípkovou zavařeninu, omáčku k nedělní pečeni nebo víno, přemrznuté šípky jsou nutností. Díky narušené struktuře se s nimi mnohem lépe pracuje, snáze se pasírují a lépe uvolňují své látky do vody či alkoholu. Je to rozdíl jako mezi snahou rozmačkat syrovou bramboru a bramboru vařenou. Příroda tu práci s vařením (změkčováním) udělala za nás pomocí mrazu.

Často se vedou debaty, zda mráz neničí vzácný vitamín C. Pravdou je, že vitamín C je citlivý, ale krátkodobý mráz mu neublíží tolik jako dlouhé skladování na vzduchu nebo špatné sušení. Naopak, tím, že se plod stane měkčím a přístupnějším, naše tělo z něj dokáže v čaji či sirupu vytěžit maximum. Je to dar, který nám příroda posílá přesně v době, kdy naše imunita začíná v sychravém počasí dostávat zabrat a klouby se ozývají s každou změnou tlaku.

Jak to můžeme využít?

Teď, když víme, že mráz je náš spojenec, pojďme do praxe. Vyčkejte na ráno, kdy teploměr ukáže pod nulu a tráva křupe pod nohama. To je ten signál. Vezměte si rukavice (šípkové keře umí být zrádné a trny jsou ostré) a vyrazte na sběr. Vybírejte plody, které jsou sytě červené, klidně už měkčí, ale pozor – nesmí být černé nebo plesnivé. Pokud bydlíte v nížině, kde mráz ještě nebyl, a chcete jít sbírat, nevadí. Nasbírejte tvrdé šípky a doma je na 24 hodin uložte do mrazáku. Oklamete je a dosáhnete stejného efektu.

Největším pokladem pro zimní večery je správně připravený šípkový čaj. A tady děláme často chybu. Přemrznuté šípky nestačí jen hodit do horké vody. Aby vydaly své bohatství, je nejlepší je nadrtit (nebo použít ty změklé a rozmačkat je) a namočit přes noc do studené vody. Ráno pak tuto směs jen krátce zahřejte – nevařte klokotem, jen přiveďte k bodu varu a odstavte. Tím zachováte maximum vitamínů, které by var zničil. Poté přeceďte přes velmi husté sítko nebo plátýnko, abyste se zbavili jemných chloupků, které mohou dráždit v krku.

Využít tento přírodní proces můžete i pro výrobu domácího sirupu, který je balzámem na imunitu. Z měkkých, mrazem "předvařených" šípků se dělá mnohem snáze. Stačí je rozmačkat, zalít vlažnou vodou, nechat louhovat, přecedit a smíchat s cukrem nebo medem. Je to kousek slunce a letní energie schovaný v lahvi, který nám příroda odemkla až svým studeným zimním klíčem. Takže až zítra ráno uvidíte zamrzlá okna, nehubujte na zimu. Vezměte košík a jděte si pro vitamíny.