
Zdroj: Shutterstock
Vypadají jako nejšťastnější lidé v okolí, přitom uvnitř tiše trpí. Nebezpečná maska, kterou si nasazujeme, abychom neobtěžovali okolí
Znáte ten pocit, kdy se vás někdo zeptá „Jak se máš?“ a vy automaticky odpovíte „Dobře“, i když se vám uvnitř svírá žaludek úzkostí nebo smutkem? Není to jen neškodná lež ze slušnosti. Pro mnoho lidí je to každodenní, vyčerpávající realita zvaná syndrom usměvavé deprese. Často ti, kteří se navenek zdají být nejsilnějšími oporami pro ostatní, svádějí uvnitř ten nejtěžší boj, o kterém nikdo neví.
Proč je mentální zdraví důležité?
Představte si svou psychiku jako dům. Pokud má dům krásnou, čerstvě natřenou fasádu a rozkvetlé truhlíky v oknech, všichni kolemjdoucí ho budou obdivovat. Ale pokud uvnitř praská potrubí, zatéká do střechy a základy se drolí, je jen otázkou času, kdy se ten krásný dům stane neobyvatelným. Usměvavá deprese funguje přesně takto. Navenek fungujeme, chodíme do práce, staráme se o vnoučata, pečeme koláče a smějeme se vtipům, ale uvnitř cítíme prázdno, vyčerpání a bolest, která nemá jméno.
Tento stav je pro naše zdraví nesmírně nebezpečný právě proto, že je neviditelný. Když si zlomíte nohu, dostanete sádru a okolí vám pomáhá. Když si „zlomíte duši“, ale nasadíte masku úsměvu, okolí na vás klade stále stejné nároky. Dlouhodobé potlačování emocí a hraní role „toho silného“ vede k obrovskému vnitřnímu tlaku. Tento tlak se pak často projeví jinde – vysokým krevním tlakem, zažívacími potížemi, chronickou nespavostí nebo náhlým a totálním zhroucením, které vaše okolí naprosto šokuje.
Zdroj: Shutterstock
Jak pečovat o mentální zdraví?
Prvním a nejdůležitějším krokem je dovolit si sundat masku, alespoň na chvíli. Mnoho z nás, zvláště ve vyšším věku, bylo vychováváno v přesvědčení, že stěžovat si je neslušné a že „špinavé prádlo se pere doma“. Musíme se naučit, že přiznat únavu nebo smutek není selhání. Je to projev lidskosti. Zkuste si sami pro sebe přiznat: „Dnes mi není dobře, dnes nemám sílu se usmívat.“ Už jen toto vnitřní přiznání může přinést obrovskou úlevu, protože přestanete bojovat sami se sebou.
Druhým krokem je přestat se snažit vyhovět všem na úkor sebe. Lidé s maskovanou depresí jsou často perfekcionisté, kteří nechtějí být nikomu na obtíž. Říct „ne“ není sobeckost, je to nutná duševní hygiena. Pokud nemáte sílu hlídat vnoučata nebo jít na návštěvu, omluvte se a zůstaňte doma. Svět se nezboří a vy získáte čas na dočerpání energie, kterou byste jinak spálili předstíráním dobré nálady.

Zdánlivě nevinná pochoutka k seriálu. Místo vitamínů si ale nevědomky pěstujeme tuk na břiše
Číst článekAktivity pro duševní pohodu
Hledejte činnosti, u kterých nemusíte nic předstírat a nikomu se zodpovídat. Pro někoho to může být práce na zahrádce, kde stromy a květiny nevyžadují úsměv ani konverzaci. Kontakt s hlínou a rostlinami má prokazatelně uklidňující účinky a „uzemňuje“ nás v přítomném okamžiku, daleko od starostí v naší hlavě. Podobně fungují i ruční práce nebo procházky v lese se psem – zvířata nás milují bezpodmínečně a vycítí naše rozpoložení lépe než lidé.
Velmi účinnou metodou je také psaní deníku, nikoliv pro budoucí generace, ale pro vás samotné. Papír snese všechno. Vypište se ze svých obav, vzteku i smutku. Napište tam to, co byste se báli říct nahlas. Tím, že dáte svým pocitům slova a hmotnou podobu na papíře, vytáhnete je ze svého nitra ven. Často zjistíte, že strašáci, kteří vás v hlavě děsí, vypadají na papíře mnohem méně hrozivě a zvladatelněji.
Sociální kontakty a jejich význam
Mít kolem sebe lidi je důležité, ale v případě usměvavé deprese platí pravidlo kvality nad kvantitou. Mít padesát známých, před kterými musíte hrát divadlo, vás vyčerpá víc než samota. Klíčem je najít si alespoň jednu „bezpečnou osobu“. Může to být celoživotní přítelkyně, partner, nebo třeba i někdo z rodiny, před kým se nemusíte stydět plakat nebo mlčet.
Nebojte se svěřit. Často máme strach, že když ukážeme svou zranitelnost, ostatní nás odmítnou. Opak bývá pravdou. Upřímnost sbližuje. Když řeknete: „Víš, poslední dobou se necítím moc dobře, i když se snažím, aby to nebylo poznat,“ možná budete překvapeni, kolik vašich vrstevníků cítí to samé. Sdílené trápení je poloviční trápení a vědomí, že v tom nejste sami, je nesmírně léčivé.
Kdy vyhledat pomoc?
Je naprosto v pořádku, pokud na to sami nestačíte. Pokud zjistíte, že vás věci, které vás dříve těšily, už nezajímají, pokud máte problémy se spánkem, chutí k jídlu, nebo pokud vás přepadají myšlenky, že by bylo lepší nebýt, je čas vyhledat odborníka. Návštěva psychologa nebo terapeuta není ostuda a v dnešní době je to stejně běžné jako jít k zubaři, když vás bolí zub.
Nenechte se odradit předsudky, že „na stará kolena“ už nemá cenu něco řešit. Právě naopak. Zasloužíte si prožít podzim života v duševním klidu a ne v křečovitém úsměvu, který vás bolí. Odborník vám pomůže bezpečně sundat masku a najít cestu zpět k sobě, k opravdové, nehrané spokojenosti.
Důležité upozornění
Informace obsažené v tomto článku jsou určeny pouze pro vzdělávací a informační účely a nenahrazují odbornou lékařskou péči, diagnózu ani léčbu. Před aplikací jakýchkoli rad nebo doporučení týkajících se zdraví, výživy nebo cvičení vždy konzultujte svého lékaře nebo odborného poradce. Pokud máte jakékoli zdravotní potíže nebo užíváte léky, poraďte se s lékařem před jakoukoli změnou životního stylu nebo stravovacích návyků. Provozovatel tohoto webu nenese odpovědnost za jakékoli škody, které by mohly vzniknout v souvislosti s použitím informací uvedených v tomto článku.
