Proč je mentální zdraví důležité?
Naše duševní zdraví je neviditelným motorem celého těla. Pokud je naše mysl v napětí, tělo na to okamžitě reaguje. Zvyšuje se nám krevní tlak, hůře spíme, a dokonce nás mohou trápit nevysvětlitelné bolesti zad či hlavy. Dnes už víme, že oddělovat fyzické zdraví od toho psychického zkrátka nejde. Jsou to dvě spojené nádoby, a pokud chceme prožívat podzim života i střední věk v radosti, musíme o svou mysl pečovat se stejnou láskou, s jakou pečujeme o své tělesné zdraví.
Možná si říkáte, že televize puštěná potichu v rohu místnosti přece ničemu neškodí. „Vždyť ji ani nevnímám, je to jen kulisa,“ slýchám od mnoha svých známých. Opak je ale pravdou. Náš mozek je dokonalý radar. Neustále zpracovává blikající světlo, dramatickou hudbu z reklam a útržky znepokojivých zpráv. I když si čtete nebo vaříte, vaše nervová soustava je v pohotovosti. Tento neustálý příliv podnětů vytváří stav chronického, skrytého stresu, který nás pomalu, ale jistě vyčerpává.
Právě proto je uvědomění si tohoto problému klíčové. Náš nervový systém potřebuje k regeneraci ticho a klid na takzvané „mentální trávení“. Pokud mu od rána do večera servírujeme zvukový a vizuální smog z obrazovky, nedáme mu šanci si odpočinout. Výsledkem je pak bezdůvodná nervozita, úzkost a pocit, že nám neustále něco utíká, aniž bychom věděli proč.
Jak pečovat o mentální zdraví?
Prvním a nejdůležitějším krokem ke zvládnutí tohoto skrytého stresu je převzít kontrolu nad ovladačem. Zkuste si zavést jednoduché pravidlo: televizi zapínejte jen tehdy, když se chcete dívat na konkrétní pořad, film nebo zprávy. Jakmile pořad skončí, televizi okamžitě vypněte. Zpočátku se vám může zdát ticho v bytě nezvyklé, možná až nepříjemné, ale dejte tomu pár dní. Vaše mysl si brzy na tento osvobozující klid zvykne a začne z něj čerpat sílu.

Tajemství ze strahovského trávníku, o kterém moderní trenéři mlčí. Tři zapomenuté spartakiádní cviky vám vrátí ohebnost bez bolesti
Číst článek ↗Pokud se snažíte pěstovat pozitivní myšlení, vypnutí televize v pozadí je tím nejlepším odrazovým můstkem. Zpravodajství a nekonečné kriminálky, které se nám často prolínají do odpolední kávy, formují naše podvědomí. Udržují nás ve strachu a obavách z věcí, které nemůžeme ovlivnit. Když tento tok negativity zastavíte, uvolníte ve své mysli obrovské množství prostoru pro hezké myšlenky, vděčnost a soustředění na to dobré, co se děje přímo u vás doma.
Naučte se také vnímat své pocity v těle. Zkuste si udělat malý experiment – vypněte na hodinu všechny obrazovky a jen vnímejte, jak se váš dech po pár minutách prohloubí a ramena, která jste měli podvědomě stažená, pomalu klesnou. Zvládání stresu nemusí nutně znamenat složité meditace; často úplně stačí jen odstranit to, co náš stres nepozorovaně vyvolává.
Aktivity pro duševní pohodu
Když najednou zmizí zvuková kulisa televize, možná si položíte otázku: „A co mám tedy dělat?“ To je ta nejkrásnější chvíle pro znovunalezení klidných aktivit, které přinášejí skutečnou radost. Pokud potřebujete zvuky, nahraďte televizi vědomým poslechem. Pusťte si oblíbenou hudbu vašeho mládí, relaxační melodie nebo audioknihu. Na rozdíl od chaotického televizního vysílání je poslech hudby harmonický a mozek zklidňuje, místo aby ho dráždil.
Využijte nově nabytý klid k činnostem, u kterých zapojíte ruce a odpojíte starosti. Ruční práce, jako je pletení, šití, modelování, péče o pokojové rostliny nebo luštění křížovek v tichu, uvádějí mozek do stavu takzvaného „flow“. Je to stav hlubokého ponoření se do přítomného okamžiku, který funguje jako balzám na pocuchané nervy a přináší pocit užitečnosti a hrdosti z vytvořeného díla.
Nezapomínejme ani na jemný pohyb. Protáhněte si tělo na koberci nebo se vydejte na krátkou procházku po okolí. Když nebudete mít pocit, že vám doma „něco běží“ a musíte se rychle vrátit k obrazovce, vaše procházka bude mnohem všímavější. Všimnete si barev stromů, ucítíte čerstvý vzduch a vaše mysl si odpočine od neustálého zpracovávání umělých informací.
Sociální kontakty a jejich význam
Televize v pozadí je často neviditelnou zdí mezi námi a našimi blízkými. Zkuste si upřímně odpovědět: jak často si povídáte s partnerem nebo návštěvou, a přitom jedním okem sledujete, co se míhá na obrazovce? Tento zvyk nám brání v navázání skutečného, hlubokého kontaktu. Když televizi při návštěvě rodiny nebo přátel vypnete, vysíláte tím jasný signál: „Jsi pro mě důležitý a mám na tebe plnou pozornost.“
Kvalitní vztahy jsou naprostým základem našeho psychického zdraví. Sdílení radostí i starostí s někým, kdo nám naslouchá, uvolňuje hormony štěstí a snižuje hladinu stresu. Oční kontakt, upřímný úsměv a nerušené naslouchání se v přítomnosti blikající obrazovky rodí jen velmi těžko. Ticho v obýváku dává prostor pro sdílení příběhů, vzpomínání i společný smích.
Plně rozumím tomu, že pro ty z nás, kteří žijí sami, je televize často způsobem, jak rozehnat ticho a pocit samoty. Je to naprosto pochopitelné. Umělé hlasy z obrazovky nás ale nikdy doopravdy neobejmou. Zkuste vyměnit dvě hodiny pasivního poslechu televize za jeden reálný telefonát s bývalou kolegyní, sousedkou nebo vnoučaty. Skutečný lidský hlas a zájem vaši duši nasytí mnohem víc než jakýkoliv televizní program.
Kdy vyhledat pomoc?
Může se stát, že když televizi vypnete a v bytě se rozhostí ticho, ucítíte obrovskou úzkost, neklid nebo na vás padne tíha smutku. Pokud zjistíte, že ticho zkrátka nemůžete vydržet, protože se vám do mysli okamžitě hrnou vtíravé a černé myšlenky, nezlobte se na sebe. Je to naprosto přirozená reakce. Znamená to jen, že neustálý hluk vám sloužil jako náplast na bolístky, které uvnitř vás čekají na uzdravení.
V takovém případě je nejdůležitější vědět, že na ty pocity nemusíte být sami. Pokud vám úzkost, smutek nebo chronický stres brání prožívat běžné dny v klidu a brání vám užít si i obyčejné chvíle ticha, je to jasný signál k tomu, abyste oslovili odborníka. Vyhledat pomoc není znakem slabosti, ba naopak – je to projev obrovské odvahy a vůle cítit se zase dobře.
Můžete začít tím, že se svěříte svému praktickému lékaři, který vám může doporučit psychologa nebo terapeuta. Terapie je vlastně jen takový bezpečný prostor, kde můžete své starosti odložit a společně s odborníkem najít cestu, jak s nimi pracovat. Každý z nás si zaslouží cítit se ve své vlastní mysli bezpečně a klidně, ať už je televize zapnutá, nebo vypnutá.







