Spoléháte jen na křížovky? Omyl, který může váš mozek stát roky zdraví

Známe to všichni. Ta spokojenost, když dopíšete poslední písmenko do tajenky. Máte pocit, že vám to „pálí“ a že jste pro svůj mozek udělali maximum. Často slýchám od svých vrstevníků i starších přátel: „Já se Alzheimera nebojím, luštím každý den dvě křížovky!“ Je to krásný koníček, o tom žádná. Uklidňuje, rozšiřuje slovní zásobu a dává nám pocit řádu. Jenže pokud jde o skutečnou ochranu před demencí, věda je dnes už trochu jinde, než jsme si mysleli před dvaceti lety.

Kde se tento mýtus vzal?

Není divu, že tomuto mýtu věříme. Zní totiž naprosto logicky. Říká se „orgán, který nepoužíváš, zakrní“. A u mozku to platí dvojnásob. Když luštíte, musíte pátrat v paměti, vzpomínat na synonyma, soustředit se. To přece musí být trénink!

Tento mýtus vznikl na základě starších studií, které ukazovaly, že lidé, kteří celý život duševně pracují nebo mají koníčky náročné na přemýšlení, trpí demencí méně často. Lidé si to zjednodušili na rovnici: Křížovka = přemýšlení = zdravý mozek.

Navíc je to velmi pohodlná prevence. Nemusíte se hýbat, nemusíte nikam chodit, stačí časopis a pero. Marketing vydavatelů křížovkářských časopisů tuto myšlenku samozřejmě léta s radostí přiživoval. Kdo by nechtěl lék na stáří za cenu jednoho časopisu?

Pocit, kterému v mrazech věříme všichni. Když lékaři vidí termokameru, chytají se za hlavu

Číst článek

Jaká je skutečná pravda?

Pravda je trochu drsnější, ale je nutné ji slyšet. Křížovky nejsou zbytečné, ale pro mozek fungují spíše jako udržovací kúra než jako skutečný trénink. Problém je v rutině. Náš mozek je totiž od přírody líný a neuvěřitelně efektivní. Jakmile se naučíte „křížovkářskou hantýrku“, už vlastně nepřemýšlíte.

Schválně, kolikrát jste už psali „část udidla“ na čtyři (okov)? Nebo „druh papouška“ na tři (ara)? Nebo „jap. lovkyně perel“ (ama)? Váš mozek už tato spojení zná nazpaměť. Jen vytahuje ze šuplíku hotové informace. Je to, jako byste chtěli natrénovat svaly na maraton tím, že budete každý den zvedat dvousetgramovou činku. Zpočátku je to fajn, ale po měsíci už to pro tělo není žádná výzva.

Skutečná prevence demence a stárnutí mozku vyžaduje novost a námahu. Mozek potřebuje vytvářet nové spoje mezi neurony, a to se děje jen tehdy, když se učíte něco, co ještě neumíte. Jakmile luštíte rutinně, mozek jede na „autopilota“ a odpočívá. Je to skvělá relaxace, snižuje stres (což je taky zdravé), ale není to ta „posilovna“, za kterou ji považujeme.

Co dělat místo toho?

Pokud křížovky milujete, nepřestávejte. Jen k nim přidejte něco, co váš mozek skutečně „zapotí“. Představte si to jako rozdíl mezi procházkou po rovině a výšlapem do kopce. Potřebujete ten kopec.

Nejlepším lékem na mozek je kombinace pohybu a myšlení nebo sociální interakce. Víte, co je pro mozek mnohem náročnější než nejtěžší švédská křížovka? Rozhovor se skupinou lidí v rušné kavárně. Mozek musí filtrovat hluk, sledovat gesta, hledat vhodná slova, reagovat na emoce. To je ten pravý olympijský výkon.

Dalším zázrakem je učení se novým dovednostem. Nemusíte hned studovat vysokou školu. Stačí se naučit ovládat nový mobil, zkusit nový recept, který je složitý, nebo se naučit pět slovíček z jazyka, který vůbec neznáte.

Praktické tipy

Jak tedy změnit své návyky, abyste pro svou hlavu udělali maximum? Zkuste tyto drobné změny, které vás nebudou bolet, ale vašemu mozku dodají novou energii:

• Vystupte z rutiny: Pokud jste pravák, zkuste si vyčistit zuby levou rukou. Nebo si zapněte knoflíky u košile jednou rukou. Tato drobná frustrace nutí mozek soustředit se na pohyb, který má jinak zautomatizovaný.
• Střídejte úkoly: Pokud milujete křížovky (práce se slovy), zkuste pro změnu Sudoku (práce s čísly a logikou). Jakmile vám Sudoku půjde moc snadno, přejděte na něco jiného. Mozek potřebuje změnu.
• Tančete: Koordinace pohybů s hudbou je jedním z nejlepších cvičení proti demenci. Nemusíte jít do tanečních, stačí si pustit rádio v kuchyni a zkusit se hýbat do rytmu jinak než obvykle.
• Mluvte s lidmi: Místo luštění o samotě zavolejte vnučce nebo zajděte za sousedkou. Aktivní naslouchání a formulování vět je pro mozek blahodárné.
• Hýbejte se: Obyčejná svižná chůze okysličí mozek lépe než jakýkoliv doplněk stravy. Krevní oběh je pro fungování paměti klíčový.

Takže, až zítra otevřete svůj oblíbený časopis, užijte si to. Ale pamatujte, že pro skutečné zdraví vaší hlavy je lepší, když pak ten časopis odložíte, obujete si boty a půjdete se projít ven – ideálně jinou trasou, než chodíte obvykle. Váš mozek vám za to poděkuje.