Zdroj: Shutterstock
Zvyk, který nám vtloukali do hlavy už jako dětem. Ve skutečnosti si tím v mrazech koledujeme o vážné poškození kůže
Pamatujete si to z dětství? Přišli jste domů celí prokřehlí, prsty u nohou i rukou vás zábly tak, že jste je necítili, a první rada, která často zazněla ještě před prahem, zněla: „Vezmi trochu sněhu a pořádně si ty ruce vydrhni, ať se prokrví!“ Byla to téměř automatická reakce na omrzliny nebo jen silně podchlazené končetiny. Vypadalo to logicky a dělali to tak všichni. Dnes už ale víme, že tato „osvědčená“ metoda je jedním z nejnebezpečnějších mýtů, které si v souvislosti se zimou předáváme. Místo úlevy si totiž můžeme přivodit poškození, které se bude hojit týdny.
Kde se tento mýtus vzal?
Tato rada se předává z generace na generaci a upřímně řečeno, má svou zdánlivou logiku. Vychází z jednoduché fyziky, kterou známe všichni – třením vzniká teplo. Když nám je zima, máme tendenci si ruce mnout o sebe. A když k tomu přidáte sníh, který byl venku vždy po ruce (tedy doslova), vznikla představa jakési drsné masáže, která má „probudit“ spící cévy. Tento mýtus byl navíc často přiživován dobrodružnou literaturou a filmy. Kolikrát jsme viděli hrdinu polární výpravy, jak zachraňuje svého druha tím, že mu energicky drhne bílou tvář sněhem? Vypadalo to hrdinsky a účinně. Lidé si také mysleli, že sníh, ač studený, funguje jako jakýsi peeling, který v kombinaci s rychlým pohybem rozproudí krev. V dobách, kdy nebylo tolik informací o fungování lidské tkáně, se prostě dělalo to, co se zdálo být intuitivní. Bohužel, naše intuice se v tomto případě šeredně pletla.Jaká je skutečná pravda?
Pojďme si to říct na rovinu: Tření omrzlé kůže sněhem je to nejhorší, co můžete udělat. Představte si to takto: Když je kůže omrzlá nebo silně podchlazená, v buňkách a mezi nimi se začínají tvořit malinké krystalky ledu. Kůže je v tu chvíli křehká, zranitelná a často bez citu. Když na takto citlivou tkáň vezmete sníh a začnete ji drhnout, děláte v podstatě dvě věci: 1. Efekt smirkového papíru: Sníh sám o sobě se skládá z ostrých ledových krystalků. Třením těmito krystalky o zmrzlou kůži ji mechanicky poškozujete. Je to, jako byste vzali hrubý kartáč na nejjemnější hedvábí. Ty mikroskopické krystalky ledu uvnitř vaší kůže se pod tlakem tření hýbou a doslova „rozřežou“ buňky zevnitř. Výsledkem není prokrvení, ale devastace tkáně, která může vést k infekcím a trvalým jizvám. 2. Další ochlazování: Sníh je studený. To je fakt. Když se snažíte zahřát omrzlou část těla tím, že na ni aplikujete další zmrzlou vodu, nedává to smysl. Navíc, jak sníh při tření taje, mění se v ledovou vodu, která odvádí teplo z těla mnohem rychleji než vzduch. Místo zahřátí tak postižené místo ještě více podchlazujete. Pro starší lidi je toto riziko ještě větší. Naše kůže s věkem ztrácí pružnost, je tenčí a cévy jsou křehčí. To, co by u teenagera skončilo „jen“ zarudnutím a bolestí, může u seniora znamenat vážné poškození kůže, které se bude hojit velmi dlouho a komplikovaně.Co dělat místo toho?
Pokud se vám nebo někomu z vašich blízkých stane, že přijdete domů s necitlivými, bílými nebo voskovými prsty, nosem či ušima, zapomeňte na drastické metody. Klíčem k úspěchu je pomalé, postupné a šetrné ohřívání. Nejdůležitější je zabránit dalšímu prochladnutí. Dostaňte se do závětří nebo ideálně do teplé místnosti. Sundejte mokré rukavice, ponožky nebo boty. A teď pozor – nespěchejte. Nejlepším zdrojem tepla je vaše vlastní tělo nebo tělo druhé osoby. Zkřehlé ruce si vložte do podpaží – tam je nejstálejší teplota. Pokud máte omrzlé nohy a je s vámi partner, může vám je zahřát o své břicho (ano, zní to možná trochu intimně, ale je to stará a funkční metoda první pomoci). Můžete také použít lázeň, ale buďte opatrní. Voda by neměla být horká! Měla by být vlažná, zhruba okolo 37 až 40 stupňů Celsia. Pokud nemáte teploměr, řiďte se loktem – voda by měla být příjemně teplá, nikoliv pálivá. Omrzlá kůže totiž nemá cit. Kdybyste ruce strčili do horké vody nebo je dali přímo na radiátor, mohli byste se ošklivě popálit, aniž byste to v tu chvíli cítili.Praktické tipy
Abychom si zimu užili ve zdraví a bez zbytečných bolestí, tady je pár rad, které se hodí mít na paměti, než vyrazíte ven: * Vrstvěte chytře: Nejde jen o tlustý kabát. Důležité je mít více tenčích vrstev. Vzduch mezi nimi funguje jako izolace. * Rukavice jsou základ: Pro nás starší jsou lepší palčáky než prstové rukavice. Když jsou prsty u sebe, lépe se navzájem zahřívají. * Pozor na krémy s vodou: V mrazech nepoužívejte hydratační krémy, které obsahují hodně vody. Voda v krému může na kůži zmrznout. Volte raději mastnější krémy na bázi olejů nebo bambuckého másla, případně speciální „cold creams“ z lékárny. * Hýbejte se: Pokud čekáte na autobus a začíná vám být zima, nestůjte jako solný sloup. Hýbejte prsty v botách, kružte rukama, podupávejte. Udržet krev v oběhu je nejlepší prevence. * Alkohol nezahřeje: I když si rádi dáme grog nebo svařák na zahřátí, alkohol ve skutečnosti roztahuje cévy na povrchu těla, čímž teplo uniká rychleji pryč. Pocit tepla je jen klamný, uvnitř tělo chladne. Dejte si raději horký čaj s medem. Zima je krásné období a není důvod se jí bát, pokud k ní přistupujeme s rozumem. Sníh patří na sjezdovku nebo do zahrady, ale rozhodně ne na naše holé, zmrzlé ruce. Opatrujte se a užívejte si čerstvého vzduchu bezpečně!Důležité upozornění
Informace obsažené v tomto článku jsou určeny pouze pro vzdělávací a informační účely a nenahrazují odbornou lékařskou péči, diagnózu ani léčbu. Před aplikací jakýchkoli rad nebo doporučení týkajících se zdraví, výživy nebo cvičení vždy konzultujte svého lékaře nebo odborného poradce. Pokud máte jakékoli zdravotní potíže nebo užíváte léky, poraďte se s lékařem před jakoukoli změnou životního stylu nebo stravovacích návyků. Provozovatel tohoto webu nenese odpovědnost za jakékoli škody, které by mohly vzniknout v souvislosti s použitím informací uvedených v tomto článku.