Nedělní rituál, na který nedáme dopustit. Odborníci ale boří iluzi, že nás ochrání před zapomínáním

Kde se tento mýtus vzal?

Je to vlastně úplně logické a vůbec se nedivím, že tomu věříme. Odmala slýcháme rčení: „Co se nepoužívá, to zakrní.“ A platí to u svalů, tak proč by to neplatilo u mozku? Když sedíme nad křížovkou, musíme se soustředit, lovit v paměti názvy afrických veletoků nebo jména starých bohů, a to nás stojí úsilí. Máme pocit, že nám to „šrotuje“. Navíc, lékaři nám léta kladli na srdce, abychom zůstali mentálně aktivní. Křížovky a osmisměrky jsou nejdostupnější a nejlevnější formou takové aktivity. Najdete je v každých novinách, koupíte si je v trafice za pár korun. Staly se symbolem „chytrého stáří“. Vidíme babičku s brýlemi na nose a tužkou v ruce a říkáme si: „Ta se drží, ta trénuje.“ Je to společenská zkratka, kterou jsme přijali za svou, aniž bychom se ptali, co se při tom v té hlavě doopravdy děje.

Jaká je skutečná pravda?

Tady musím být upřímná, i když to možná zklame nejednoho vášnivého luštitele. Křížovky nejsou pro mozek trénink, ale spíše jen údržba toho, co už tam dávno je. Představte si to jako s chůzí. Pokud chodíte každý den stejnou trasou po rovině do obchodu, je to fajn, nezlenivíte úplně, ale na maraton vás to nepřipraví a svaly vám z toho nenarostou. Problém je v rutině. Mozek je od přírody lenoch a miluje zkratky. Když luštíte křížovky pravidelně, váš mozek se v tom stane mistrem. Už nepřemýšlí, už jen „vytahuje ze šuplíku“. Vidí „značka titanu“ a ruka automaticky píše „TI“. Vidí „spojka“ a píše „ALE“. Neurologové zjistili, že při této činnosti aktivujeme jen velmi specifickou část mozku spojenou s hledáním slov. To je sice hezké, ale nezlepšuje to naše ostatní schopnosti – nezlepší se nám orientace v prostoru, nezlepší se nám krátkodobá paměť na to, kam jsme dali klíče, a nevytváříme si nové spoje, které by nás chránily před nemocemi stáří. Zjednodušeně řečeno: luštěním křížovek se stáváte lepšími v luštění křížovek. Nic víc, nic míň.

Co dělat místo toho?

Aby mozek skutečně mládl (nebo alespoň nestárl tak rychle), potřebuje novost a výzvu. Potřebuje se potit. Musí dělat něco, co mu nejde, co ho nutí vytvářet nové cesty mezi neurony. Jakmile se v něčem cítíte příliš pohodlně a děláte to „levou zadní“, přestává to být tréninkem. Představte si mozek jako les. Pokud chodíte stále stejnou vyšlapanou cestičkou (křížovky), cesta je sice krásně průchodná, ale zbytek lesa zarůstá. Vy ale potřebujete prosekávat nové cesty. To znamená dělat věci, které jste nikdy nedělali, nebo je dělat jinak. Skvělým příkladem je tanec. Musíte koordinovat pohyb, vnímat hudbu, pamatovat si kroky a ještě dávat pozor na partnera. To je pro mozek hotový ohňostroj aktivity. Nebo učení se čemukoliv novému – ať už je to cizí jazyk, hra na hudební nástroj, nebo třeba jen ovládání nového tabletu, kterému se už měsíc vyhýbáte.

Praktické tipy

Nemusíte hned vyhazovat všechny křížovkářské časopisy do sběru. Luštění je skvělé na uklidnění, relaxaci a snížení stresu, což je pro zdraví taky důležité. Jen to neberte jako tu hlavní „posilovnu“. Zkuste do svého života zařadit tyto malé změny: * Změňte pravidla hry: Pokud milujete luštění, zkuste něco těžšího. Přejděte ze švédských křížovek na ty klasické, nebo zkuste sudoku, pokud jste ho nikdy nedělali. Jakmile vám to začne jít snadno, je čas to změnit. * Hrajte společenské hry: Šachy, karty, Scrabble nebo pexeso s vnoučaty jsou mnohem lepší než křížovka. Proč? Protože musíte reagovat na živého protihráče. Situace se mění, musíte vymýšlet strategii. To mozek miluje. * Jděte jinou cestou: Když jdete na nákup nebo na procházku, vezměte to jinudy. Donuťte mozek vnímat nové okolí, nejet na autopilota. * Čtěte něco, co byste normálně nečetli: Pokud čtete jen detektivky, zkuste životopis nebo literaturu faktu. Donutíte mozek zpracovávat jiný styl jazyka a jiné informace. * Používejte nedominantní ruku: Zkuste si ráno vyčistit zuby nebo zamíchat kávu levou rukou (pokud jste praváci). Je to frustrující? Výborně! Přesně ten pocit mírné frustrace a soustředění znamená, že se váš mozek učí a posiluje. Pamatujte, milí čtenáři, pohodlí je nepřítelem bystrosti. Nebojte se dělat věci, které vám zpočátku nejdou. Právě v tom momentě, kdy se učíte a děláte chyby, váš mozek nejvíce pracuje pro vaše zdraví.