Symbol zdraví, za který platíme trojnásobek. Pro většinu z nás je to ale jen předražená cesta k nadváze

Milé dámy, pánové, přátelé. Znáte to. Jdete na nákup a všude na vás křičí nápisy "Bez lepku", "Gluten Free" nebo jen "Free". Vypadá to lákavě, moderně a především – zdravě. Člověk má hned pocit, že když si připlatí těch třicet nebo padesát korun navíc za malý bochníček, investuje do svého zdraví a možná konečně shodí ta kila, která se nás po padesátce tak ráda drží.

Často mi píšete: "Vysadila jsem lepek, kupuju ty drahé chleby, ale váha se nehne, nebo jde dokonce nahoru. Co dělám špatně?" Odpověď je překvapivě jednoduchá, i když se o ní v reklamách nemluví. Bezlepkové pečivo totiž v mnoha případech není ani zdravější, ani dietnější než poctivý krajíc chleba, na který jsme zvyklí od dětství. Pojďme se podívat, proč tomu tak je.

Kde se tento mýtus vzal?

Všechno to začalo, když se světové celebrity začaly předhánět v tom, kdo drží přísnější dietu. Lepek (gluten) se stal veřejným nepřítelem číslo jedna. Zní to totiž logicky – lepek "lepí", tak nám určitě zalepí střeva, zpomalí metabolismus a způsobí, že budeme nafouklí jako balón.

Když k tomu přidáte fakt, že lidé, kteří jsou na lepek skutečně nemocní (celiaci), se po jeho vysazení zázračně uzdraví, vznikla rovnice: Bez lepku = zdraví pro všechny. Marketingové oddělení velkých firem zajásalo. Bezlepkové výrobky jsou totiž skvělý byznys. Můžete je prodat třikrát dráž než obyčejný rohlík, a lidé to rádi zaplatí v domnění, že si kupují elixír mládí a štíhlosti.

Místo meduňky si pouštíte detektivky. Psychologové odhalili, proč tento zdánlivě drastický zvyk funguje lépe než ticho

Číst článek

Jaká je skutečná pravda?

Tady musíme být upřímní a podívat se pravdě do očí – respektive podívat se na zadní stranu obalu na složení. Lepek je bílkovina, která dává těstu pružnost a nadýchanost. Když ho pekaři z chleba odstraní, musí ho něčím nahradit, aby se výrobek nerozpadl na prach a nebyl tvrdý jako kámen.

A čím ho nahrazují?

• Větším množstvím škrobů: Často jde o kukuřičný, bramborový nebo rýžový škrob. Tyto škroby mají vysoký glykemický index. To lidsky řečeno znamená, že vám po nich rychle vyletí cukr v krvi a brzy zase dostanete hlad. Pro tělo je to signál: "Ulož tuk na horší časy."
• Cukrem a tukem: Aby bezlepkové pečivo nějak chutnalo, výrobci do něj často přidávají více cukru a tuku než do běžného chleba.
• Stabilizátory a "chemií": Aby to drželo pohromadě bez přirozeného lepku, je potřeba seznam ingrediencí často prodloužit o různá zahušťovadla (jako je guma guar nebo xanthan). Nejsou sice jedovatá, ale je to další průmyslový zásah do jídla.
• Méně vlákniny: Běžné celozrnné pečivo je zdrojem vlákniny, kterou naše stárnoucí střeva zoufale potřebují pro správné fungování. Mnoho bezlepkových náhrad je na vlákninu naopak velmi chudých.

Výsledek? Pokud nejste celiak, konzumací průmyslově vyráběného bezlepkového pečiva do sebe často dostáváte více kalorií, méně živin a utrácíte mnohem více peněz.

Co dělat místo toho?

Pokud nemáte lékařsky potvrzenou nesnášenlivost lepku nebo celiakii, není důvod se pečiva bát, ale musíte si umět vybrat. Naše tělo v pozdějším věku potřebuje kvalitu, ne náhražky.

Místo drahých bezlepkových balíčků se vraťte k tradici. Poctivý kvasový chléb (kváskový) je pro naše trávení mnohem přívětivější než chleba kynutý droždím. Proces kvašení totiž "předtráví" složité látky v obilí, takže nás chléb nenadýmá.

Druhou skvělou volbou je žitné pečivo. Žito má méně agresivní lepek než přešlechtěná pšenice a obsahuje spoustu vlákniny, která vás zasytí na dlouhou dobu.

Praktické tipy pro vás

Než příště vyrazíte na nákup, zkuste se řídit těmito radami, které šetří zdraví i peněženku:

• Čtěte složení, ne jen velké nápisy. Pokud má chléb trvanlivost půl roku a ve složení je na prvním místě kukuřičný škrob, nechte ho v regále. Není to jídlo, je to hmota.
• Hledejte slovo "kvas". Ale pozor, ne "kvásek" v prášku nebo jen jako ochucovadlo. Ptejte se po chlebu z třístupňového vedení kvasu. Většinou je mírně nakyslý, hutný a vydrží dobrý i týden.
• Pokud vás trápí nafouklé břicho, nemusí to být lepek. Často za to může stres, rychlé jídlo ve spěchu, nedostatek pohybu nebo jen fakt, že jíme příliš mnoho bílého pečiva (rohlíků). Zkuste nejdřív vyřadit bílou mouku a nahradit ji celozrnnou žitnou, než sáhnete po bezlepkové dietě.
• Šetřete tam, kde to má smysl. Peníze ušetřené za drahé "speciální" pečivo raději investujte do kvalitní šunky, sýra, zeleniny nebo ovoce. To je pro vaše tělo ta pravá investice.

Zdraví není o nálepkách "bez něčeho". Je o selském rozumu a návratu k opravdovému jídlu. Nenechte se zbláznit módními vlnami. Náš český chléb, pokud je poctivý, je poklad, kterého se nemusíme vzdávat.