Věta, kterou nám opakovali rodiče celý život. Dnes už víme, že si tímto zlozvykem ruce neničíte

Ruku na srdce, kdo z nás to někdy neudělal? Protažení prstů, které doprovází to specifické „lupnutí“, je pro mnoho lidí rituálem, jak uvolnit napětí po dlouhém psaní, pletení nebo práci na zahradě. A pro tu druhou polovinu lidstva je to zvuk, který jim drásá nervy.

Dlouhé roky nás strašili tím, že každé takové lupnutí je krokem k bolestivé artritidě a zničeným kloubům na stará kolena. Když nás dnes bolí ruce, často si vyčítáme: „Měla jsem poslouchat, neměla jsem si ty prsty praskat.“ Mám pro vás ale zprávu, která vás možná překvapí a určitě potěší. Vaše klouby jsou v tom totiž (téměř) nevinně.

Kde se tento mýtus vzal?

Pojďme se nejprve vrátit do dětství. Proč nám dospělí tohle vlastně říkali? Důvod je prozaičtější, než se zdá. Zvuk praskání kloubů je pro mnoho lidí prostě nepříjemný. Připomíná dření kostí o sebe nebo dokonce zlomení.

Když dítě vedle vás každých pět minut „prokřupne“ celou ruku, leze to na nervy. A jak nejlépe dítě odradit? Pohrozit mu něčím, co zní děsivě a zdravotně závažně. „Budeš mít křivé prsty!“ nebo „Dostaneš revma!“ fungovalo jako perfektní výchovná brzda. Postupem času se z této výchovné lži stala obecně přijímaná „pravda“, kterou si předáváme z generace na generaci, aniž bychom o ní pochybovali.

Potravina, kterou jsme léta vyhazovali z jídelníčku. Dnešní pohled kardiologů na českou klasiku mnoha lidem vyrazí dech

Číst článek

Jaká je skutečná pravda?

Abyste se přestali bát, musím vám jednoduše vysvětlit, co ten zvuk vlastně dělá. Mnoho lidí si myslí, že ten zvuk vzniká třením kosti o kost. Kdyby to tak bylo, opravdu by to byl problém. Ale realita je jiná.

V našich kloubech máme tekutinu, která funguje jako mazivo – představte si ji jako olej v motoru. Tato tekutina obsahuje rozpuštěné plyny, jako je kyslík, dusík a oxid uhličitý. Když kloub protáhnete nebo ohnete do určité polohy, prostor v kloubním pouzdře se roztáhne. Tím vznikne podtlak a bublinky plynu se v té tekutině rychle spojí a prasknou.

A to je ten zvuk! Je to prasknutí plynové bublinky, ne dření kostí. Proto také nemůžete prasknout stejným kloubem hned dvakrát za sebou – musíte chvíli počkat, než se plyn v tekutině zase rozpustí.

Existuje dokonce jeden slavný příběh lékaře Donalda Ungera. Ten se rozhodl tento mýtus otestovat sám na sobě. Celých 60 let si praskal klouby pouze na levé ruce, zatímco pravou nechal na pokoji. Chtěl vidět, jestli levá ruka onemocní artritidou. Výsledek? Po šedesáti letech byly obě jeho ruce naprosto stejné. Žádná artritida navíc. Za tento „výzkum“ dokonce dostal žertovnou Nobelovu cenu, ale pro nás je to důkaz, že se nemusíme bát.

Kdy byste měli zpozornět?

Znamená to tedy, že můžete praskat od rána do večera bez následků? Většinou ano, ale s malým „ale“. Praskání kloubů samo o sobě artritidu nezpůsobuje. Artritida je onemocnění způsobené stářím, genetikou, imunitním systémem nebo předchozími úrazy, ne bublinkami v kloubu.

Pozor si dejte jen v případě, že:

• Prasknutí doprovází bolest. Pokud to bolí, něco je špatně a může jít o poškození vazu nebo chrupavky.
• Po prasknutí kloub oteče nebo zčervená.
• Máte pocit, že kloub „vyskakuje“ nebo drhne, nikoliv jen lupne.

V těchto případech nejde o neškodné bublinky a měli byste se poradit s lékařem. Některé studie také naznačují, že chroničtí „praskači“ mohou mít o něco málo slabší stisk ruky, ale rozhodně to není ona strašidelná artritida, kterou nás děsili.

Co dělat místo toho?

I když víme, že je to bezpečné, možná se toho zlozvyku chcete zbavit – třeba proto, že to vadí vašemu partnerovi, nebo prostě cítíte, že vaše ruce potřebují jinou péči. Často praskáme klouby z nervozity nebo proto, že máme pocit ztuhlosti.

Pokud máte pocit „plných“ nebo ztuhlých prstů, zkuste místo praskání jemné protažení:

1. Otevřete dlaň a roztáhněte prsty co nejdále od sebe, jako byste chtěli udělat vějíř. Držte 5 vteřin a povolte.
2. Jemně sevřete ruku v pěst (netlačte silou, jen zabalte palec dovnitř) a pak ji pomalu otevřete.
3. Kružte zápěstím na obě strany.

Praktické tipy pro zdravé ruce po padesátce

Místo obav z praskání se zaměřte na to, co vašim rukám skutečně prospívá. Naše klouby s věkem přirozeně vysychají a chrupavky se opotřebovávají. Zde je několik tipů, jak jim ulevit:

Teplo je zázrak: Pokud vás ruce bolí nebo jsou ztuhlé (zvláště po ránu), dopřejte jim teplo. Skvělé jsou parafínové zábaly, které si můžete udělat i doma, nebo jen ponoření rukou do teplé vody s trochou epsomské soli.

Mačkejte, hněťte: Pořiďte si měkký antistresový míček nebo obyčejnou houbičku na nádobí. Jemné mačkání při sledování televize udržuje svaly dlaně aktivní a podporuje prokrvení, což je pro výživu kloubů klíčové.

Výživa zevnitř: Nezapomínejte na pitný režim. Chrupavka potřebuje vodu, aby zůstala pružná. Důležité jsou také omega-3 mastné kyseliny (rybí tuk, vlašské ořechy), které působí protizánětlivě.

Takže, milí čtenáři, až si příště budete chtít ulevit a prokřupnout si prsty, udělejte to bez výčitek. Vaše klouby se vám za to nepomstí. A pokud se na vás někdo bude mračit kvůli tomu zvuku, můžete se jen pousmát – vy už totiž víte, že je to jen neškodná fyzika, žádné ničení zdraví.