Léto, slunce a dokonalý účes v bezpečí
Když se řekne plavání, většina z nás si představí ten nejzdravější sport na světě. Vždyť už naše babičky nám říkaly, že voda nadnáší a pro klouby nic lepšího neexistuje. A tak, když nás začnou trochu pobolívat záda nebo kolena, sbalíme si plavky, ručník a vyrazíme na nejbližší plovárnu s tím, že uděláme něco pro své zdraví.
Jenže jakmile skočíme do vody, velmi často sklouzneme k tomu nejpohodlnějšímu řešení. Nechceme si namočit vlasy, obzvlášť pokud jsme zrovna po návštěvě kadeřníka. Nechceme, aby nám chlorovaná nebo rybniční voda natekla do očí. Výsledkem je styl plavání, kdy hlavu držíme křečovitě vztyčenou vysoko nad hladinou, zatímco rukama a nohama usilovně hrabeme pod vodou. Je to přece tak příjemné – můžeme se rozhlížet po okolí, hlídat vnoučata na břehu a ještě si u toho povídat.
Tento obrázek je na našich koupalištích tak běžný, že nám na něm nepřijde vůbec nic zvláštního. Jenže to, co našim očím připadá jako nevinná letní rekreace, vnímá naše tělo jako extrémní zátěžovou zkoušku, ze které rozhodně nevyjde jako vítěz.
Co se děje pod hladinou, zatímco si povídáme
Abychom udrželi hlavu neustále nad vodou, musíme krční páteř prohnout do nepřirozeného záklonu. Zkuste si teď na suchu zaklonit hlavu, dívat se do stropu a vydržet tak pět minut. Cítíte ten tah na zadní straně krku? Přesně to děláte svému tělu ve vodě, akorát mnohdy i půl hodiny v kuse. Lidská hlava váží v průměru kolem pěti kilogramů. Když je krk v jedné linii s páteří, svaly tuto váhu nesou přirozeně. Jakmile ale hlavu „zlomíte“ dozadu, krční svaly se dostanou do obrovského napětí.
Klenot mezi omyly našich maminek. Drobná chyba v zápisníku z roku 1870 nás léta nutila jíst zeleninu, kterou tělo vůbec neumí pořádně využít
Číst článek ↗A to není všechno. Zákon akce a reakce funguje ve vodě neúprosně. Když zvednete hlavu a hrudník vysoko nad hladinu, vaše pánev a nohy automaticky klesnou ke dnu. Z vodorovné polohy, která je pro plavání přirozená, se stane poloha šikmá. Abychom se vůbec udrželi na hladině a posunuli se vpřed, musíme se v kříži prohnout jako luk a nohama kopat spíše dolů než dozadu. Tím se enormně přetěžuje bederní páteř.
Zatímco si tedy myslíme, že krásně protahujeme tělo, ve skutečnosti drtíme ploténky v krku i v bedrech, přetěžujeme trapézové svaly a vytváříme si svalové dysbalance, které se dříve nebo později ozvou velmi nepříjemnou bolestí.
Záhadná bolest hlavy, o které netušíte, odkud přišla
Možná už se vám to někdy stalo. Strávili jste krásné odpoledne na plovárně, poctivě jste odplavali svých dvacet bazénů a večer jste si sedli k televizi s pocitem dobře vykonané práce. Najednou se ale přihlásila tupá bolest v zátylku, pocit ztuhlého krku nebo dokonce nepříjemná bolest hlavy vystřelující až do spánků.
Často to svádíme na průvan, na to, že jsme „ofoukli“ s mokrou hlavou, nebo že jsme prostě jen špatně spali. Pravda je ale mnohdy skryta právě v tom, jak jsme plavali. Křečovitě stažené svaly na šíji, které musely celou dobu držet hlavu jako periskop nad vodou, se po zátěži zkrátí a ztuhnou. Vznikají v nich takzvané trigger pointy (spoušťové body), které umí vyvolat bolesti napodobující migrénu.
Místo toho, aby nám plavání pomohlo od každodenních bolestí zad ze sezení, u počítače nebo z práce na zahrádce, tímto stylem si vlastně své problémy ještě zhoršujeme.
Návrat k přirozenosti aneb Jak z toho ven
Znamená to snad, že bychom měli na plavání zanevřít? Vůbec ne! Voda je stále tím nejlepším prostředím pro pohyb v každém věku. Stačí jen udělat jednu drobnou změnu a vrátit se k tomu, jak nás plavání kdysi učili – hlavu musíme ponořit.
Základem je správné dýchání. Při splývavé fázi (když natáhnete ruce i nohy) by obličej měl směřovat do vody a vy byste měli plynule vydechovat nosem i ústy do vody. Krk by měl být v jedné přímce s páteří, díváte se na dno bazénu. Teprve když zabíráte rukama, mírně a přirozeně zvednete hlavu, abyste se nadechli. Poté jde obličej zase okamžitě pod hladinu.
Pokud se bojíte vody v očích, pořiďte si kvalitní plavecké brýle. Dnes se dají koupit za pár korun, jsou pohodlné a otevřou vám pod vodou úplně nový svět. A co se týče účesu? Zkuste si představit, co je pro vás důležitější – zda dokonalá foukaná z kadeřnictví, nebo to, že ráno vstanete z postele bez palčivé bolesti zad.
Voda má nadnášet, ne nás lámat napůl
Přechod ze stylu „paní radová“ na správná plavecká prsa může být zpočátku trochu nezvyk. Tělo si možná bude muset zvyknout na nový rytmus dýchání a chvíli vám to přijde nepohodlné. Mnozí moji čtenáři mi ale píší, že jakmile překonali počáteční ostych a ponořili obličej, zažili obrovskou úlevu.
Najednou ucítíte, jak vás voda skutečně nese. Tělo se dostane do horizontální polohy, nohy přestanou klesat ke dnu a z plavání se stane lehký, klouzavý pohyb. Krční svaly si konečně odpočinou a bedra se uvolní. Plavání tak znovu získá svou magickou moc uzdravovat naše ztuhlá a unavená těla.
